Jsou pouze letitým extrémem české legislativy. V žádném případě nejsou motivační pro zlepšení ovzduší. Průmyslové podniky musí již dlouhodobě plnit pod tvrdými sankcemi velmi přísné emisní limity, mnohdy tvrdší než v unijních zemích. Zákony podniky nutí k postupnému snižování vypouštěných škodlivin do ovzduší. Související opatření jsou nesmírně nákladná. Řadě oponentů neznajících problematiku je nutno hlasitě sdělit, že placení či neplacení poplatků průmyslovými a energetickými podniky v žádném případě nepřispěje ke zlepšení kvality ovzduší ani se tím neovlivní počty smogových zátěží v řadě regionů.
Není zde žádná souvislost, pouze se zbytečně zvyšují náklady a snižuje se konkurenceschopnost našich firem oproti evropské a světové konkurenci. Tento přístup je v hlubokém rozporu s předkládanou vládní strategií ke zvyšování konkurenceschopnosti. Není logické nutit podniky k tomu, aby poplatky z komínů se odváděly prostředky do Státního fondu životního prostředí a zbytečně sváděly ke korupční politice při jejich přerozdělování do krajů. Podivuji se, že ministerstvo průmyslu i Svaz průmyslu hlasitěji neprotestují proti bursíkovskému zákonu ministerstva životního prostředí.
V současné době je u nás již řadu let uplatněna zbytečná ekologická daň z elektřiny, uhlí a plynu. Podle směrnice EU je dále zaveden systém povolenek na emise CO2, s cílem snížit vliv skleníkových plynů na neprokázaném globálním oteplování. Za povolenky se platí a firmy jej musí zakalkulovat do cen výrobků. Náklady na nákup emisních povolenek, diskutovaná nová uhlíková daň i emisní povolenky a mnohá další nařízení dostatečně nutí podniky k investicím do moderních technologií, které ve svém důsledku skutečně snižují znečištění životního prostředí. Nelze opomenout ani finanční zátěž dalšími zákony a přihlouplými hlášeními, která k ochraně prostředí nepřispějí. V době ekonomické krize nastal čas se zamyslet nad odstraněním alespoň některých nesmyslů. Všechna uvedená zatížení průmyslových podniků zbytečnými směrnicemi EU a našimi zákony zaplatí spolu s průmyslem opět a výhradně občané.
Rovněž část zákona zabývající se kontrolou domácích kotlů na pevná paliva budou v praxi neproveditelná. Pokud se počítá s myšlenkou instalace moderních kotlů, dostáváme se za hranice reality. Fatální chybou vlády a zákonodárců je politika neustálého zdražování cen plynu a elektřiny s podporou provozu fotovoltaiky i bioplynových stanic. Panují spíše obavy, že nákladně plynofikované obce se budou hromadně odpojovat a opět přecházet na zdražující se pevná paliva. V řadě obcí se dnes topí dřevem, zatím získávaným i na černo v lesích. Cena palivového dřeva se však rovněž zdražuje a jeho spalování rozhodně nepřispívá k lepší kvalitě ovzduší
Největší demagogií fundamentalistů je přesvědčování občanů a matek, že neplacením poplatků dojde ke zvýšení počtu dnes zužujících smogových epizod. Při odstranění smogu je však jediným smysluplným řešením, místo předkládání nedomyšlených novel zákonů a mnoha odborně nepromyšlených opatření, urychleně použit soustředěných finančních prostředků státu, průmyslových a strukturálních fondů EU na vývoj nových technologií k zachycování malých částic prachu z emitujících komínů i výfuků motorových vozidel. To se však neděje. Nejde při tom jen o zdravotní problém ČR, ale i celé Evropské unie.
Konečné slovo bude v kauze patřit Poslanecké sněmovně. Posoudí objektivní realitu zákona?
RNDr.Jiří Hanzlíček, bývalý poradce ministrů průmyslu
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
