Po prvních minutách sledování Hydeparku jsem si říkal: "tato výzva má někoho ohrozit?", tito amatéři s amatérským naprosto nereálným plánem nyní ukázali světu, že opravdu nemají co nabídnout. Už první dotaz od divačky o nastolení nové lepší formy demokracie byla naprostým fiaskem pro Slávka Popelku. Během pár vteřin jsme se dozvěděli, že je třeba vyhodit vládu, že je třeba vyhodit prezidenta, ale na způsob nastolení, na ten recept uvaření toho politického dortu nepřišla z Popelkových úst žádná odpověď. Jak by také mohla, když ani materiály Holešovské výzvy nejsou zaplněny tím reálným receptem.

Máme tady jednoduchý dotaz na nastolení ideální demokracie. Ideální demokracie je podle slov pana iniciátora Holešovské výzvy pouze o nějakých referendech. Ano, referendum je důležité, aůe zároveň pan host v Hydeparku nevěděl na co mají být vypsaná referenda. Referenda mají být vypisovaná snad na to, jestli zemědělec má nebo nemá zasít brambory nebo řepu? To je naprosto lichá myšlenka. naprosto lichý plán o lichém použití referenda. Pravdy o selhání politiků a korupčních aférách jsou míchány smrtícím koktejlem nemožného a nedemokratického.

Ideální demokracie z pohledu iniciátorů Holešovské výzvy je rozhodování lidí odspodu. Při vysvětlování toho řízení odspodu jsem absolutně ztratil poslední iluze o profesionalitě myšlenek a plánů Holešovské výzvy. Historie nám dává opět jednu velkou cennou vzpomínku na minulost. Jakmile chce politik aby občané rozhodovali o všech součástech denního života, tak za prvé lže, protože toto není možné. A za druhé otevřeně vykládá o ustanovení diktatury mající navodit zdání rozhodování o všem.

Prvních šest minut diskusního pořadu stačilo k odkrytí naprosté nesmyslnosti Holešovské výzvy. Jak by měla být nastolena skutečná demokracie podle pana Popelky? Měla by být nastolena omezením, maximálním omezením nebo úplným zrušením politických stran. Co si má z tohoto jako občan vybrat? V těchto způsobech řešení je velký, doslova gigantický rozdíl. Pokud bude politická strana omezena, nastávají tady otázky jak budou omezeny, kdo tato omezení stanoví, jakým způsobem budou omezeny politické strany. Pokud dojde ke zrušení politických stran, tak opět nastává hlavní otázka co bude s politiky. To se týká nejen politiků na celostátní parlamentní úrovni, ale také politiků na krajské a obecní úrovni. Opravdu jsou v Holešovské výzvě tak hloupí, aníž by si kladli tyto otázky?

Zrušení politických stran má být prvním krokem k ideální demokracii, ale dále už Slávek Popelka nebyl schopen definovat další dílčí postupy k té ideální demokracii. To je právě ten hlavní neuralgický bod celé Holešovské výzvy. Máme tady populistické, naprosto demagogické výzvy a slova bez dalšího možného realizovatelného plánu. Pan Popelka neuměl absolutně vysvětlit jak budou politici voleni dál a dál do vyšších státních celků. Lidé mají vybrat ze svého středu občany, to mají být lidé, které známe, kterým důvěřujeme a tyto lidi občané budou delegovat na vyšší místo. Taková je Popelkova představa. Běžný občan se přestává orientovat v popisu způsobu volby nově volených zástupců lidu.

Hovoří se o vyšším místě, ale vysoký člen holešovské výzvy neumí označit o jaké vyšší místo se bude jednat. Na vyšší místo se mají dostat lidé na základě dobré morálky, dobrých vlastností. Jak tak koukám, tak Holešovská výzva se promněnila ve sdružení vypravěčů pohádek. Naši milí pohádkáři nevědí, kdo koho kam deleguje. To se také laskavý divák a tazatel vůbec nedozví. Před televizními kamerami nemáme budoucího politika, ale žáka obecní školy potícího se před paní učitelkou během zkoušky z biologie. Skupina vzdechů a dlouhých pauz de facto ukázala obsah Holešovské výzvy. Nic neříkající, nic neřešící výkřiky kakofonních slov vykládajících o nedemokratických vyhrůžkách bez jakéhokoli reálného podkladu.

Pan Popelka konečně řekl pravdu o Holešovské výzvě. Holešovskou výzvu nepálí jak se věci budou řešit, jediné co pálí aktivisty z této výzvy je prosazení několika lobbistů do předních míst a ono to potom nějak časem dopadne. Jak dětinské. Holešovská výzva se pasuje do role pomateného automechanika, který odstraní volant, odstraní brzdy, odstraní dveře u autobusu a během dlouhé nekontrolovatelné jízdy se poté bude něco opravovat. Jak lichý a naprosto nesmyslný způsob řešení nápravy české politiky.

Holešovská výzva nechce měnit režim, i když chce nastavit ideální demokracii. Buď tedy souhlasím s nastavením současné demokracie, nebo jednoduše změním režim. I zde ústy pana Popelky Holešovská výzva hovoří naprosto nereálně alibisticky. Pro pana Popelku není směrodatné, jaký politický režim tady bude. Hlavní pro něj je, aby v něm byli morální lidé. Toto snad už mluví samo za sebe. Holešovská výzva touží po jednom jediném režimu, a tím je diktatura. Ostatně to je také zřejmé ze všech materiálů výzvy. Opět tato výzva mate občany, protože kryje skutečný cíl toužící po diktaturním způsobu společnosti.

Dalším hlavním cílem Holešovské výzvy je ta mantra o zkorumpovaných politicích. Ano, ti politici zde jsou. Ale kdo a jak určí kdo je a není morální a kdo je nebo není zkorumpovaný? I zde opět Holešovská výzva selhala. Lidé mají určovat kdo je korupčník a kdo není. To je totální hloupost. Vzpomínám si na všelidové soudy ve Francouzské revoluci, kdy skutečně jeden druhého udával a poté se všechno zvrtlo v nepěkné masakry. Chce snad Holešovská výzva zahájit novodobý hon na čarodějnice?

Holešovská výzva odmítá slovy Popelky násilí, přitom dokumenty této výzvy jsou plné volání po násilí. Holešovská výzva odmítá nějakým způsobem politické strany, přitom sama podle tzv. vůle lidu bude klidně politickým hnutím. Holešovská výzva volá po změně režimu a přesto klidně tento režim ponechá a zahájí volby podle současných pravidel v pohádkové představě, že jejich založená strana by porazila všechny strany stávající. Do toho má být vláda nepolitická z odborníků. To mi všechno opravdu nesedí dohromady. Neustále se hovoří o odvolávání politiků, ale kdo je bude odvolávat. Kdo konkrétně odvolá daného politika z funkce. Toto vyžaduje změny v Ústavě.

Kdo mi jako občanovi tohoto státu zajistí to, že změny v Ústavě nebudou od těchto "revolucionářů" účelové, stavěné na koleni, tak jak se tomu dělo například v jiných revolučních časech po celé Evropě? Hovoří se neustále o vládě odborníků, ale o jaké odborníky má jít? Opět nejen politologie, ale také minulost ukazuje, že nepolitická vláda odborníků naopak otevírá stavidla k větším krádežím, podvodům, k větší korupci. Je to vláda umožňující nekonečnou spolupráci mezi opozicí a koalicí. Neexistuje zde žádný mantinel vzájemné kontroly na bázi opozice versus koalice. Holešovská výzva nemá jasno, jak takové odborníky vybírat. Tyto odborníky má vybírat parlament, ale opět se dostáváme do demagogického kruhu Holešovské výzvy: a sice jaký to má být parlament. Doposud není ani jisté jak se ten parlament bude vytvářet.

Politici od starostů po prezidenta by měli prokazovat majetková přiznání. Alespoň takto o tom hovoří  pan Popelka. Opět jeho názory jsou z říše pohádek. Všichni by měli dávat zpětná majetková přiznání za 22 let činnosti. Toto prověřování majetku tak, jak si ho představuje Holešovská výzva, je naprosto nereálné.  Holešovská výzva požaduje stíhání všech korupčníků ve vládě, který se od roku 89 podíleli na rozkrádání státu. Tohle je nereálné už z jednoho faktu. Holešovská výzva sama říká, že zkorumpovaná je policie i soudy, tudíž zde alespoň teoreticky není nikdo, kdo by tyto politiky soudil. Opět Holešovská výzva toto neřeší a neodpověděla. Opět tu máme demagogii obrovských rozměrů. Holešovská výzva chce soudit politické zloděje, aníž by věděla kdo označí daného politika, že je zloděj.

Zkrátka Holešovská výzva je příběhem o nové formě diktatury, novou formou okrádání lidí a státu.  Pan Slávek Popelka ukázal jak moc je tato Holešovská výzva neschopná a škodlivá pro Českou republiku a pro občany tohoto krásného státu.