Mahmoud Abbás použil ve svém projevu slovo genocida. To se nelíbilo Benjaminu Netanjahuovi i některým dalším světovým politikům. Toto „G“ slovo není v OSN příliš populární. Debata o tom, co je a co není genocidou, je trochu podobná té z roku 1994 během událostí ve Rwandě. Tehdy zástupci světového společenství tak dlouho debatovali nad definicí genocidy, až vraždění prakticky skončilo. Tedy nikoliv kvůli mezinárodnímu právu či jinému abstraktnímu pojmu (nebo tak ho očividně mnozí vnímají), ale prostě proto, že už skoro nebylo koho zabíjet.

Netanjahuova vláda očividně chtěla ukázat, že se nedopouští žádných zločinů, ať již podle svého či mezinárodního práva, a tak schválila dalších 2500 bytových jednotek ve východním Jeruzalémě, přesněji v osadě Givat Hamatos. Od Obamy přišla silná kritika, což Netanjahu označil za neamerické a jdoucí proti americkým hodnotám. Tiskový mluvčí Bílého domu Josh Ernest mu připomněl, že díky těmto hodnotám má Izrael svůj Iron Dome, tedy ochranu před rakety přilétajícími z Gazy i jižního Libanonu.

Americký prezident a jeho projev v OSN v roce 2014:

Izraelský novinář Gideon Levy je ve svém textu „Co měl Abbás v OSN říct“ k Izraeli velice kritický. Staví se do pozice palestinského prezidenta a píše svůj projev: „Stojím tu před vámi, na konci další nevyhnutelné obranné války Izraele, což je slabý a malý stát bojující za své přežití, s cílem podělit se s vámi o vděčnost, kterou k němu cítím. Říkáme: děkujeme ti izraelský Davide, který jsi opět porazil palestinského Goliáše. Děkujeme těm malým bandám, které porazily palestinské armády, a tleskáme jim za to. Děkujeme nejmorálnější armádě na světě, která opět prokázala svou etickou převahu. Děkujeme, že jste „klepali na střechy“, že jste využili Hanibalovy doktríny v Rafiahu, dále za Shujaiyeh, za stovky mrtvých mužů, žen a dětí, z nichž většinu tvořili nevinní civilisté, vámi odsouzeni k smrti. Děkujeme, že jste zabili jen 2200 lidí místo 22 000. Díky za bombardování jen některých ze škol UNRWA (UN Relief and Works Agency) a nikoliv všech. Díky za zbourání jen některých z výškových budov v Gaze a ponechání zbylých pro další válku. Díky za bombardování elektrárny a jediné továrny na cukrovinky v pásmu Gazy. To bylo důležité pro vaši bezpečnost. Děkuji vám jménem všech palestinských dětí. A zvláštní poděkování jménem rodiny Dalu, za ponechání jednoho bratrance naživu. Díky za vaši pozornost a citlivost. …“