Nu, co na to říct: ujetost, stejně jako ty nápady první. Nic na tom nemění skutečnost, že Světlana Witowská (SW), moderátorka České televize, dostala čerstvě Novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2017. S odůvodněním – dost mě to pobavilo – za „umění vést rozhovor s nadhledem, důsledností a elegancí“. A protože život tropí hlouposti (a té se na Kavčích horách zvláště daří), dokumentoval tuto skutečnost obskurní (bezvýznamný, zapadlý, pokoutní nekalý, temný, podezřelý mravně závadný, viz slovníky) pořad Newsroom (dodnes nám to nikdo Čechům v České televizi nedokázal přeložit do češtiny, stejně jako všechny ty headlines či hashtagy…) úryvkem rok starého rozhovoru s tehdejším ministrem financí. Oceněný profesionální nadhled, důslednost a elegance (ta zvlášť!) tkvěly v neustálém skákání do řeči, opakovaném až agresivním nátlaku vyjádřit se k nějakým podvratně sesmoleným nahrávkám, to vše korunované až vítězoslavně připitomělými úsměvy této dědičky odkazu Karla H. Borovského. Jako že právě toho nemilovaného Babiše dostala na babizninu lopatu, a teď už s ním jenom šup do pece.

Je to ovšem omyl, SW neoplývá žádným mimořádným profesním umem a nadhledem. Je sice na každý rozhovor rámcově připravená, jistě důkladně vybavená rešeršemi svých spolupracovníků, ale jakmile jí zpovídaný uhne z předepsané otázky, ztrácí jistotu a tím i glanc, bledne, začne až hystericky skákat do řeči a vracet se za každou cenu k původně nadhozenému tématu, jako by neexistovaly žádné logické souvislosti – to má zřejmě být ta důslednost a elegance. Patron Karel H. Borovský už tu nejistotu jí podobných kdysi vytesal do epigramu „Každého to mistra hněte, jiný-li se do řemesla plete.“ Co se vědomostí a celkového rozhledu týká, nemá tato dáma na kolegu Václava Moravce ani náhodou.

SW je navíc průzračná jako lesní tůňka, u ní bývá už od první otázky jasné, komu míní lichotit až podlézat, a koho je rozhodnuta a motivována jakkoli znectít. U ní jsme si hned jisti, ve které části politického spektra se cítí občansky i profesně jistě, jaký jeho okraj zřejmě volí. Své sympatie či antipatie umí dát jasně najevo, prostě co se objektivity týká, je tak nějak nevyvážená.