5.Islám a Evropa

Pokud přijmeme za svou ideologickou konstrukci multikulturalismus a budeme vytvářet společnost Jinakosti, pak víme, že my Češi jsme schopní tolerovat jiné praktiky a jiný způsob života. Tedy i ten muslimský.

1) Ale budou příchozí muslimové, pokud jich bude velké množství, schopní a ochotní tolerovat a respektovat naší bezbožnost a naší evropskou jinakost?

2) Vyjdeme-li z toho, že multikulturalismus je chybný projet, a budeme požadovat, aby se muslimové zařadili (integrovali nebo asimilovali) do naší společnosti, budou toho schopní a ochotní?

Na obě otázky nám dává odpověď náboženství islámu

5.1. Náboženství islámu

Islám je monoteistické náboženství. Zakladatelem islámu byl na začátku 7. století arabský obchodník Mohamed, kterého muslimové považují za proroka, kterému Bůh zjevil Korán. Ten spolu se sunnou – tedy Mohamedovými slovy a činy (příběhy ze života proroka) tvoří základy islámu. Muslimové se dělí na dvě velké skupiny: sunnity (75 až 90 %) a šíity (10-15 %). Islám je ucelené, uzavřené náboženství ukotvené v raném středověku. Protože se za celou historii nezměnil, vyznává pravidla, právo a morálku středověku. Nezná reformisty jako byli v křesťanství Calvin, Luther nebo Hus. Oproti jiným teologiím je to systém řešící nejenom náboženství, ale i praktickou stránku každodenního života - tedy právo, zvyky, etiku a morálku. Islámské právo je jednou pro vždy dané Bohem a nikdo ho nesmí měnit. Muslim tedy musí i v zemích s místním právem žít podle svých „božských zákonů“. To je základní problém muslimů jako migrantů přicházejících do jiných zemí s právem odvozeným od vládního systému. Vždy se budou snažit vynucovat svoje „boží zákonodárství“, které považují za lepší a vyspělejší.