Aniž bychom používali velké nadsázky, můžeme říci, že desítky amerických měst v těchto dnech hoří. Včerejší noc zasáhly vesměs poklidné protesty již 75 měst Spojených států. A přitom byl ve většině těchto měst vyhlášen vlastně výjimečný stav, tedy zákaz nočního vycházení pod sankcí zatčení a dalších možných následků. Zatčených jsou tisíce, zraněných stovky a tu a tam se cudně objeví zmínka o mrtvých. Zásahy policie probíhají, alespoň podle snímků pořízených kameramany CNN, velmi diferencovaně. Někde se policie dokonce připojila k demonstrantům tichým vyjádřením solidarity se zabitým Afroameričanem Georgem Floydem. V jiných městech ovšem policie, zřejmě v záchvatech paniky z masovosti a intenzity protestních akcí, stupňuje brutalitu. O oko výstřelem policejního gumového projektilu, přišel dokonce novinář z agentury Reuters.
Tyto nepokoje svým rozsahem připomínají intenzivní bouře především afroamerické menšiny ve velkých amerických městech na podzim roku 1968. Tehdy se vládní administrativa poučila a provedla následně řadu reforem, které umožnily např. talentovaným mladým Afroameričanům dosáhnout vzdělání snáze nežli předtím. To byl dobrý impulz ke vzniku poměrně silné střední třídy z řad Afroameričanů.
Dnes je situace trochu jiná. Na „bitevních polích“ amerických měst lze vidět převážně mladé lidi, bílé i barevné. To je jiné než v roce 1968.
Záběr těchto nepokojů tedy není jen rasový, ale je to celý další komplex problémů, se kterými se příjmové slabší vrstvy americké společnosti dnes setkávají.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV