Domnívám se, že jeho záměr snížit zdanění zejména zaměstnanců, ze současných faktických 20 % na 15 %, byl především marketingový. Ukazuje se ale, že tímto svým návrhem vlastně zasáhl více opozici nežli vládní koalici. J. Hamáček se sociální demokracií se distancoval od rozmařilé politiky premiéra a hnutí ANO. A to je přesně to, co je potřeba, aby občané – voliči začali vnímat Hamáčka jako vrcholného představitele jiné politické strany nežli je hnutí ANO, které dominuje ve vládě, v níž je místopředsedou.
Mnohem vážnější rozkol byl ale zaset Babišem v Senátu. V Senátu jsou obě vládní strany vlastně politicky marginalizované a politika Senátu nebo spíše to,co se za onu politiku vydává, je formována pravicovými senátorskými kluby. A tak v jednom senátorském klubu sedí převážně regionální politici z ODS, jejichž názory na, ve sněmovně i hlasy ODS prosazeném, zrušení superhrubé mzdy a stanovení sazby daně z příjmu FO na 15%, jsou poněkud rozumnější nežli názory šéfů této strany.
TOP 09 z téhož klubu se na věc dívá zcela rozumně. Vidí rozhazovačnost celého návrhu. A tak působí i jednotlivé kluby, při srovnávání jejich návrhů a názorů v daňové oblasti. Prostě Senát k žádnému konstruktivnímu řešení a návrhům na změnu daňového balíčku, který tam byl poslán ze sněmovny, nedojde. I kdyby termín jeho jednání byl posunut až na leden, nic konstruktivního z něj nevejde. To je prostě obraz politiky české pravice.
Ale již počátkem příštího měsíce potřebuje vláda, aby Senát, sněmovnou schválené návrhy daňových změn, projednal. Tak, aby se pak daly naroubovat na státní rozpočet schválený v prvním čtení se schodkem 320 mld. Kč.
Jsem sám zvědav, jak se potom celé té společnosti na podporu supernízkých daní – tedy hnutí ANO, ODS a SPD – podaří napasovat na zatím schválený schodek 320 mld. ještě navýšení o 130 mld. Kč. Je to tedy ekonomická eskamotáž, která nemá v dějinách moderní české státnosti, tedy v posledních téměř třiceti letech, obdoby. Daně z příjmů FO patří přitom k nejnižším v Evropě. Prostě hledat cestu ke snižování v této dani, nedává ekonomicky žádný smysl. Kromě toho, ani pro zvýšení spotřeby obyvatelstva, tedy jedné ze složek HDP, to nebude tak velký podnět, jak si snad premiér myslí. Nízkopřijmoví poplatníci, kteří dostanou každý měsíc pár stovek navíc, je samozřejmě s povděkem utratí. Poplatníci s vyššími a nejvyššími příjmy budou k ušetřeným tisícovka výdajové mnohem zdrženlivější.
Celkově lze Babišův návrh hodnotit jen jako populistický, který může být nepříjemným bodem zvratu ve veřejných financích. České veřejné finance si zatím, přese všechnu někdy strašlivou rétoriku kritiků, zejména z řad pravice, udržovaly velmi solidní úroveň. Tak byly hodnoceny i na světových finančních trzích.
I stamiliardy korun, které se letos a příští rok rozházejí v nejrůznější formě a v nejrůznější podobě ve vládních programech na pomoc firmám, různým socioprofesním skupinám a občanům postiženým pandemií, se dají pochopit. A hlavně, po odeznění pandemie se již opakovat nebudou.Hlavně, jakmile pandemie ustane, např. v důsledku rozsáhlé očkovací akce s použitím protikoronavirové vakcíny, život se bude vracet do více méně starých kolejí. Více méně. Neboť v tuhle chvíli vesměs plná představa o tom, jak to pak vlastně všechno bude, není. Jak se změní spotřební zvyklosti lidí apod.
Je otázka, zda voliči, kteří přeběhli k hnutí ANO v posledních letech od ČSSD a KSČM, především v důsledku chybné Sobotkovy politiky, už ve sněmovních volbách za rok pochopí, že marketingový přístup k politice, jenž uplatňuje A. Babiš, je pro řízení státu zcela nevhodný. Tím ovšem nechci říci, že dnešní představitelé opozice, ti různí Fialové a Bartošové, jsou lepší. Nemají vizi. Většinou nemají ani kvalifikaci a A. Babiš jednoduchým trikem v daňové oblasti ukazuje veřejnosti, že jsou vlastně partou, která nedokáže táhnout za jeden provaz.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
