Podle průzkumu Kantar CZ je pravice, tedy dvě pravostředové koalice (Piráti + STAN a koalice tří stran SPOLU), jednoznačným favoritem podzimních voleb. Průzkumy ostatních agentur pro výzkum veřejného mínění jsou sice mnohem rezervovanější, ale budiž. Do voleb do sněmovny zbývá pět měsíců. Z toho jsou dva letní měsíce, kdy česká společnost přejde na prázdninový chod. Tím netvrdím, že se všechno zastaví, ale zcela nepochybně ochabne zájem o politické diskuse.
Zatím se pravice vyžívá jen v útocích na vládu. Tu objevila jako instrument k útoku Faltýnkův deník, po něm vrbětickou kauzu, dále údajné vlastizrádné rejdy místopředsedy vlády Hamáčka. Teď je to střet zájmů a údajné majetkové nesrovnalosti v daňových přiznáních ministra zdravotnictví.
Všechny tyto rádobykauzy mají buď úplný nebo zcela převažující či podstatný podíl fantazijní příměsi.
Pravicové strany tím do značné míry zakrývají:
1. - svou naprostou personální nepřipravenost převzít odpovědnost ve státě, tedy převzít odpovědnost za vedení konkrétních ministerstev
2. - dále to, že nemají ani věrohodné programové náměty, např. jak posunout českou společnost a zejména ekonomiku po pandemické krizi dopředu.
Prostě, konstruktivní přístup jim vesměs chybí.
Pokud jde o první zmíněný okruh, v ODS jsou dva členové nejvyššího vedení této strany (Fiala, Stanjura), kteří mají jakés takés zkušenosti s účastí v totálně zkompromitované a zprofanované vládě Petra Nečase.
U lidovců má zkušenosti s řízením ministerstva zemědělství jen jejich předseda Jurečka, který ovšem na „svém“ ministerstvu zanechal ve skříních hezkých pár kostlivců.
Pokud jde o Piráty, ti žádnou vládní zkušenost nemají a vesměs nemají ani zkušenost s řízením nějakého velkého hospodářského subjektu na úrovni vrcholné manažerské funkce. Slýchám, že předseda Pirátů Bartoš byl úspěšný manažer v oblasti IT. Ale řídit „ajťáky“, tedy vesměs velmi vzdělané a motivované lidi, kteří se celkem vzato řídí sami, je práce řídící svého druhu. Srovnat to s řízením vlády, je jako nebe a dudy.
Také předseda Starostů Rakušan řídil půvabné, ale nevelké město Kolín. Teď by chtěl řídit ministerstvo vnitra. To je ale silná káva.
Mezi Starosty a Piráty ale vidím jednoho velmi kvalifikovaného muže. Je to mimořádně úspěšný starosta Dolních Břežan a náměstek středočeské hejtmanky, Věslav Michalik. Ten patří mezi nejvážnější kandidáty na příštího ministra financí. Trochu mu ubližuje, pokud jej někdo srovnává se známým babišožroutem, senátorem Wagenknechtem, který rovněž snad uvažuje o stejné pozici.
V. Michalík má ale velký vzdělanostní background. Je původním povoláním vědec. Má výtečné vzdělání a praktické zkušenosti v oblasti finančních a investičních analýz. A pokud se pojedete podívat do Dolních Břežan, zjistíte, jak by měla vypadat vzorová česká obec.
Dnešní rozhovor s V. Michalikem v E15 poodhaluje některé jeho názory na to, jak pomoci české ekonomice.
Možná by bylo slušné, kdyby v úvodu rozhovoru řekl, že současná vláda, která vlastně za účasti obou koaličních partnerů funguje už od roku 2014, odváděla až do začátku minulého roku slušnou práci v oblasti konsolidace financí a relativního snižování státního dluhu. Problémy se státními financemi dnes, možná s výjimkou Číny a asi i Ruska, mají všechny významné státy světa a zejména naše spojenecké státy.
V úvodu rozhovoru V. Michalik velmi jemně naznačil svůj odstup od ekonomického programu koalice SPOLU.
Sice to nenazývá termíny jako já, ale ten přístup je opravdu rigidní a obstarožní. A spoléhající na zázrak. Trojkoaličníci SPOLU chtějí ve výdajové oblasti hlava nehlava držet závazek 2% na obranu či 5% na školství. A také držet dál tzv. daňový balíček, což je slušně a jinak řečeno, že chtějí zachovat "díru“, kterou způsobilo hnutí ANO a ODS prosazením nižší, rovné daně z příjmu FO ve státním rozpočtu. V této dani dochází k výpadku cca 70 – 80 miliard Kč příjmů státního rozpočtu. Koalice SPOLU chce k tomu ještě snížit o 2% sociální pojištění... A tedy snížit příjmy veřejných rozpočtů o další nemalou částku.
Michalik si tedy dobře uvědomuje, jakého případného koaličního partnera, v případě volebního úspěchu, budou Starostové mít.
Jaké jsou tedy náměty Starostů na řešení ekonomických problémů státu? Michalik hovoří za prvé o prorůstovém investičním balíčku, který pomůže zvýšit daňové příjmy. Tedy, aby ekonomika rostla a dostavil se její masivní růst. Ale to chtějí i vládní strany. A vlastně všechny strany.
Za druhé hovoří aspirant Pirátů a STAN na funkci ministra financí, jako o záchranném pásu, o potřebě rušení daňových výjimek, které vznikaly v posledních třicet letech v důsledku působení mnoha lobbistických skupin a které znamenají, že je státní rozpočet ochuzen každoročně až o cca 300 mld. Kč. Zlatá slova. Vzpomínám si, jak o tomto problému s entusiasmem postupně hovořili jak M. Kalousek, tak A. Babiš, jako o kruciálním problému českých veřejných financí, ale 'skutek utek´. Tím neříkám, že je věc zcela neřešitelná. Ale k tomu, aby tak silná opatření vláda uplatnila, je nutné, aby měla velkou sílu v poslanecké sněmovně. A aby vládní koalice, která ji podporuje, byla v této věci názorově zcela homogenní. Pokud se vláda bude opírat ve sněmovně o většinu jednoho až dvou či několika málo mandátů a pokud bude vláda názorově difuzní v daňových otázkách, nemá na úspěch takto radikálního zásahu do daňového režimu státu nejmenší šanci. Vláda pěti politických subjektů dopadne nejspíš jako vláda Matoviče a spol. na Slovensku. Sotva zahájí svou činnost, začnou se v ní projevovat rozpory vyplývající z rozdílných zájmů kapitálových skupin, které stojí za jednotlivými pravostředovými stranami. A ani tak kvalifikovaný člověk, jako je V. Michalik, nebude mít šanci, kromě hezké úvodní deklarace při nástupu do funkce ministra financí, něco změnit.
Druhá věc, se kterou Michalik přichází, je perspektivnější. Po hříchu však může napomoci spíše lokálním rozpočtům, nežli rozpočtu státnímu. Tím je vyšší zdanění komerčních nemovitostí. Je také dobře, že STAN uvažuje o sharingu, tedy sdílení daňových a dalších benefitů mezi státem, obcemi a kraji při uskutečnění nových ekonomických aktivit v důsledku nových investic. Je to rozumná cesta, jak eliminovat potenciální odpor občanů a obcí v případě prosazování nových investičních záměrů na území obce.
Hezké je, že V. Michalik mluví také o potřebě nastartování výstavby minimálně 100 tisíc bytů (neuvádí za jak dlouhou dobu, odvozuji, že to má být za příští volební období). Je to, jak správně uvádí, jediná možnost, jak dospět k řešení nerovnováhy na trhu s byty. Tam je ohromná poptávka po bytech a není odpovídající nabídka a jsou vysoké ceny.
Nějak mi ale chybí ten vehikl, se kterým to STAN a Piráti chtějí udělat. „Státní intervence“, o které hovoří Michalik v rozhovoru pro E15 v situaci, kdy má dojít ke konsolidaci veřejných rozpočtů v příštích letech po pandemii asi není tou správnou cestou.
Naopak rozumný a pragmatický je Michalikův názor na programový záměr koalice SPOLU, která chce zrušit 13% míst ve státní správě. Michalik správně zmiňuje, že si tito lidé (anebo alespoň část z nich), pokud budou vyhozeni z veřejné správy, budou dříve či později nárokovat podporu v nezaměstnanosti. A kromě toho, jejich pracovní agenda nezmizí. Nesníží se ani mzdové náklady za lidi, kteří byli „uspořeni“.
V žádném případě však Michalik neuvažuje o daňové progresi, jako o jednom ze zdrojů příjmů státu.
Ale naopak se domnívá, že důchodci s navyšováním důchodů mohou počkat (na rozdíl např. od armády, která bude polykat každý rok další desetimiliardy navíc).
A strany, které má reprezentovat ve vládě, zřejmě vůbec neuvažují o tom, že by se dodatečně zdanily příjmy velkých korporací, které odcházejí z této země. V roce 2019 to bylo přes 300 mld. korun. Michalik nicméně ve svém rozhovoru v E15 poznamenává, že každý rok „odteče obrovské množství peněz, až 7% HDP“. A ptá se: „Co děláme jako stát pro to, aby aspoň část těch peněz tady zůstala“. Takže v tomto směru ani člověk s kvalifikací Michalika nenavrhuje vlastně nic.
Jiří Paroubek
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
