Chtěl bych vidět, co by se strhlo, kdyby premiér Babiš označil např. zvláštní a úzkou partičku těch pravých nefalšovaných Pirátů, kteří hlasují ve vnitrostranickém referendu o vážných politických otázkách, za idioty anebo reprezentanty hovězího skotu. Určitě by se našla velká část médií, která by jej vyzývala k okamžitému odstoupení po bezprecedentních vulgárních útocích na hlavního politického soupeře.

V případě Hřiba se ale neděje vůbec nic. Dne 13. října na svém twitteru tento, z božího dopuštění a shodou nepříznivých náhod, primátor Prahy napadl připravovanou oslavu 28. října na Pražském hradě jako, cituji přesně: „Párty na Hradě pro papalášskou smetánku“.

Musím v souvislosti s tímto nechutným vyjádřením říci jednu věc. Pánové Mynář, Ovčáček a spol. mě dlouhodobě a okázale nezvou na slavnostní či jiné akce na Hradě. Jsem proto někdy velmi překvapen, koho na televizních záběrech z těchto shromáždění na Hradě vidím. Tedy jaké divné zjevy a podivné osoby se tam pohybují. Ale jako bývalý český premiér jsem prostě touto skupinou přátel pana prezidenta ignorován. Tyto nominace na akce na Hradě bývají hradní skupinou uskutečňovány po hříchu jen z osobních pozic. I když projevuji velkou objektivitu ve vztahu k panu prezidentovi a vesměs (ne vždy) podporuji jeho veřejná vystoupení, nebývám mezi vyvolenými na Hradě. Řeknu otevřeně, že mě to nebere a nezbavuje mě to soudnosti. Zkrátka, neberu to osobně. Ušetřím jeden večer a nemusím mít aspoň žádné dietetické výčitky z toho, co jsem na recepci neměl jíst.

Ale představa Hřiba, že snad tato shromáždění (nebo jak on říká „párty“) jsou akce, kde se nalévá koňak z konví a šlape se po zadek v kaviáru, je prostě vulgární. Vlastně to ukazuje, jak nízká je dnes hodnota vrcholného politika, pokud se „toto“ může stát pražským primátorem.