Od summitu, kterého se zúčastnili oba prezidenti, se nečekal žádný průlom ve vzájemných vztazích. Momentální čínsko-americké vztahy jsou přeplněné tenzemi.

Možná, že olej do ohně přilil především bývalý americký prezident Trump, který vůči Číně v době svého prezidentovaní zahájil obchodní válku. Tato válka narušila světový obchod již před pandemií covid-19 a nepříjemným způsobem ovlivnila situaci na finančních trzích, ale zvýšila např. takě cenu zlata a průmyslových kovů (platina a palladium).

USA nezachytily, alespoň podle mého názoru, vůbec změnu, ke které došlo po nástupu nového čínského prezidenta Xi do funkce. Jím prosazený obří projekt „Pás a stezka“ je vlastně největší ekonomickou aktivitou ve světě současné doby. Vůči tomuto projektu nepostavil Západ jako celek, ani Spojené státy zvlášť, projekt podobného významu a rozsahu. Čínský rozvojový projekt zasahuje obrovskými finančními toky prakticky všechny kontinenty. Zejména v rozvojovém světě přispívá k výstavbě potřebné dopravní infrastruktury.

Je zřejmé, že Čína řeší uplatněním tohoto projektu i své problémy. Jde ji o to, dostat se tak snáze k surovinám, které potřebuje pro svůj průmysl v Asii, Africe a Latinské Americe. Ale také spoluprací se středoasijskými a dalšími zeměmi v Asii i v Evropě, včetně Ruska, posílit roli západních čínských regionů ve svém hospodářství.

Podstatou projektu je vzájemná výhodnost a synergie. Partnerské země Číny rozvíjejí svou infrastrukturu a urychlují svůj hospodářský rozvoj. A Čína se tak bezpečněji a rychleji dostane k potřebným surovinám a zajistí si odbyt svého kvalitního a levného zboží do všech světových stran.