Chápu, že někdo, kdo je vězněn již devátým rokem, nemůže být příliš soudný a že by rád ze svého vězení vyvázl dříve. Ale vrah zůstává vrahem, ať je to, jak chce.
Ale seriózní média by měla psát pravdu. A tak zůstává rozum stát nad nadpisem jednoho z článků na serveru Lidovky.cz, který tvrdí: „Vrah z Paroubkova večírku na svobodu?...“ Současně v textu článku ale již uvádějí věci na pravou míru. Tedy, že vrah Ďuričko nevraždil na nějakém mém večírku, ale zavraždil Jana Kočku ml. v rámci bouřlivé diskuse stolní společnosti, která se v pražské restauraci Monarch sešla několik desítek minut po ukončení křtu mé knihy.
Není tedy pravda, že by B. Ďuričko vraždil na mém nebo po mém večírku. Žádný můj večírek se v restauraci Monarch nekonal. Několik desítek minut po skončení křtu mé knihy došlo ke slovnímu konfliktu, který skončil smutnou událostí. Nechápu tedy, proč mě někdo dává do souvislosti s touto záležitostí ještě devět let poté.
Musím říci, že v poslední době se tyto zavádějící informace objevují častěji nežli ještě před několika lety. Můj právník vyzve redakci serveru Lidovky.cz, aby napříště upustila od podobných psaní nepravd.
Pokud jsem bezvýznamný, tak by si mě nemuseli pánové a dámy z Blesku vůbec všímat
A ještě se v této souvislosti vyjádřím k jedné záležitosti. Před čtyřmi dny v sobotním Blesku, na jeho první (a to opakovaně v posledních čtyřech týdnech) a čtvrté straně, se objevil rozsáhlý článek věnovaný mé osobě a mým rodinným a osobním vztahům. Zejména vztahu k bývalé manželce a k nové přítelkyni. Zopakuji v této souvislosti to, co jsem říkal v posledním měsíci mnohokrát. Moje stále ještě manželka Petra ode mne odešla před půl rokem, bez předchozího varování a bez nějakých zjevných důvodů. Během půl roku jsem jí mnohokrát, určitě více než padesátkrát, nabízel, aby se vrátila do společného domu, tak abychom mohli spolupracovat na výchově naší dcery, kterou oba milujeme.
Petra mne ve stejném počtu, kolik bylo mých nabídek k návratu, také dokázala arogantně a urážlivě odmítnout. A kromě toho zhruba před třemi měsíci podala žádost o rozvod. Nevím tedy, v čem je v tomto ohledu mé soukromí tématem pro bulvár.
Dovolím si tvrdit, že snad i kdyby se rozváděl D. Trump, nedostal by v českém Blesku již několikrát za sebou v posledních pěti týdnech první stranu, která má PR cenu možná až půl milionu korun.
Přitom v sobotním článku redaktorka Renovica, osobní přítelkyně Petry Paroubkové, krytá tentokrát jinou identitou a jinou redakční zkratkou, hovoří o tom, že jsem: „Nevýznamná figurka na okraji volebního boje.“ Především bych chtěl říci, že do těchto voleb, které budou v říjnu, nekandiduji. Nevím tedy, zda jsem ve fantazii redaktorky Blesku uprostřed nebo na okraji volebního boje, ale řekl, bych, že reálně ve volebním boji nejsem vůbec. A pokud jsem tedy „nevýznamnou figurkou“, chci se jen slušně dotázat, proč si mne tedy vlastně Blesk všímá, aby předkládal můj životní osud zhruba milionu českých čtenářů, kteří tento revolverový plátek v sobotu čtou? Pokud jsem bezvýznamný, tak by si mě nemuseli pánové a dámy z Blesku vůbec všímat. Byl bych jim za to velmi vděčný.
Psali jsme:
autor: PV
