O minulém víkendu jsem udělal trochu výjimku. V sobotu večer jsme navštívili krásný pražský koncert francouzské šansoniérky Mireille Mathieu. Mathieu jezdí do Prahy ráda. Připomenu, že poprvé sem přijela jako mladá jednadvacetiletá žena v roce 1967. Pamatuji se na to, byla jako zjevení. Tehdy jsem se na její pražské koncertní vystoupení dívali v televizi. A vzhledem k tomu, že se v jejím repertoáru objevila řada skladeb legendární Édith Piaf (zemřela v roce 1963), připadala nám MM jako reinkarnace této velké francouzské šansoniérky. 

Mathieu podle svých slov Prahu navštěvuje velmi ráda. A tentokrát při své návštěvě v Česku měla koncert také v Brně.

Mireille Mathieu bývá přirovnávána k těm nejzářivějším pěveckým hvězdám, jakými byli či jsou Paul Anka, Tom Jones, Charles Aznavour, Jacques Brel ad.

Čas je neúprosný. A s ohledem na její pěvecký výkon při koncertu, kdy vlastně dvě hodiny čistého času zpívala jednu píseň za druhou, bylo obdivuhodné, v jaké fyzické kondici Mathieu je. Slavná francouzská šansoniérka má údajně neselhávající, brilantní paměť. Dokázala své pražské koncertní vystoupení gradovat a myslím plně uspokojit těch téměř tři tisíce diváků, kteří za ní přišli do velkého sálu Kongresového centra v Praze.