Zanedlouho to budou dva měsíce od voleb, ve sněmovně je jasná většina a prezident nekoná. Poznámky k Babišovu střetu zájmů, k osobám některých možných ministrů a k programovému prohlášení příští vlády prezident jistě činit může, ale nemají žádnou politickou relevanci. Vláda se u nás zodpovídá sněmovně, tedy sněmovní většině.

Prezident nemusí jmenovat člověka, který si vyjednal většinovou podporu sněmovny. Pokud to ale neudělá, riskuje paralýzu země. Vláda bez podpory většiny poslanců nejenže nezíská důvěru sněmovny, ale neprojde ji nejen státní rozpočet, taková vláda neprosadí jediný zákon. Chvíli takto jistě lze vládnout, ale odpovědnost za chaos a další nárůst nenávistných emocí lidí padá plně na hlavu prezidenta.

Divím se špičkám sněmovní většiny, že důrazněji nepožadují po prezidentovi, ať začne konečně plnit své ústavní povinnosti a jmenuje premiéra. Třeba svého vrátného, pokud bude chtít, ale musí konat. Nebere svůj plat jen jako okrasa země nebo mluvčí hradní družiny, ale za výkon těch několika kompetencí, které náš prezident má. Nemá jich až tolik, aby nemohl do měsíce od voleb do sněmovny jmenovat premiéra.