Spojené státy utlumily dopad světové hospodářské krize 30. let až ohromným programem zbrojení na přelomu 30. a 40. let, kdy se staly „arsenálem demokracií“. Americký průmysl tehdy dostával ohromné zakázky od vlády, americká vláda tiskla dolary a z nich tyto své výdaje, a tedy expanzi hospodářství, platila. Bylo to možné jedině díky tomu, že americký dolar je jedinečnou měnou, světovým platidlem. Jiná ekonomika by něco takového - dlouhodobě deficitní hospodaření státu - nemohla unést.

Nyní je ale potřeba nenechat se unášet zájmy amerického vojensko-průmyslového komplexu, který zhltne prakticky jakékoliv částky, které na zbrojení vynaloží USA či země Západu. Mám na mysli vedle USA a Kanady pochopitelně především evropské státy NATO. Jsou to už dnes obrovské sumy, které mnohonásobně převyšují zbrojní výdaje celého zbývajícího světa. Kdyby si všechny státy světa (USA, státy západní Evropy, Čína, Rusko i Indie), které vynaloží na zbrojení obrovské a stále se zvyšující sumy, daly po vzájemné dohodě závazek, že 10% svých vojenských výdajů vydají raději do zemí rozvojového světa, přineslo by to světu větší benefit než vyhazování peněz z okna, kterým výdaje na zbrojení jsou.