Ideální fiskální stav je takový, že je státní rozpočet buď přebytkový anebo alespoň vyrovnaný. To jsme zažili za předchozích vlád B. Sobotky a A. Babiše. Bohužel, v covidových letech bylo docilováno vysokých schodků státního rozpočtu a zdá se, že v letošním roce, přes opačná vyjádření, dosáhne schodek státního rozpočtu nejméně 400 mld. korun. Pokud se někdy v budoucnu, některá budoucí vláda, bude chtít vrátit k vyrovnanému či dokonce přebytkovému rozpočtu, musí projevovat zdrženlivost ve výdajích. A pokud jde o příjmy, promítat do nich princip solidarity tak, aby se neúměrně nezvyšovala společenská nerovnost.

Těžko si dnes představit, že by současná vládní koalice chtěla provést zreálnění daně z příjmu fyzických osob (DPFO), kterou v závěru roku 2020 unisono prohlasovaly tehdy opoziční ODS s hnutím SPD, ale také s tehdy vladním hnutím ANO po správném zrušení superhrubé mzdy. Toto nešťastné rozhodnutí připravilo státní rozpočet o každoroční příjmy ve výši cca 100 mld. Kč. Zrušení EET v příštích letech bude každoročně znamenat úbytek 15 mld. Kč rozpočtových příjmů. Pokud se má do státních financí vrátit pořádek, který v nich panoval v letech 2014 – 2019, je potřeba především udělat inventuru výdajů státního rozpočtu. Podívat se reálně na výdaje, které současná vláda, zejména v oblasti zbrojení, chce uplatnit. Namátkou vyjímám jen představu vlády o nákupu 50 německých tanků Leopard a 30 amerických stíhaček Phantom v souhrnné hodnotě 100 mld. Kč. To vše v situaci, kdy má ČR k dispozici 14 obstarožních Gripenů, které dokáží přelétnout území ČR během 6 minut a když je potřeba tak hlídkují (jako nyní) nad Slovenskem a někdy také nad pobaltskými státy.

Německé tanky jsou tak těžké, že jen svízelně bude možné zajistit jejich přepravu po českých silnicích. Nosnost řady českých mostů by se s ohledem na váhu tanků musela upravit. To by si vyžádalo další miliardy ze státního rozpočtu, coby jakési druhotné výdaje vyvolané nákupem Leopardů. Ale k čemu vlastně útočné zbraně? Proti komu?