Důvodem přitom nebyla jen komunistická minulost stran demokratické levice, jak se občas poněkud zjednodušeně argumentuje, ale skutečnost, že strany demokratické levice vládly nekompetentně a ignorovaly veřejnost.

V České republice nyní hrozí něco podobného, ale v opačném gardu: v příštích volbách by mohla být zcela vymazána demokratická pravice. Její voliči přitom nemusí nutně přejít do tábora současné levicové opozice.

V Polsku například značná část voličů demokratické levice přešla do tábora národně-populistické strany Právo a spravedlnost bratří Kaczynských, která je konzervativní, pokud jde o hodnoty a nacionalistickou rétoriku, ale spíše levicová, pokud jde o ekonomický program. V Maďarsku zase část znechucených voličů levice doputovala až do náruče krajně-pravicového Jobbiku.

Česká situace trochu připomíná Slovensko před rokem 2006, kdy nepopulární pravicové reformy vládní koalice vedené Mikulášem Dzurindou byly doprovázeny neustálými přestřelkami uvnitř koalice a malou ochotou vlády, přesvědčené o své pravdě, cokoliv vysvětlovat veřejnosti. Po volbách, které vyhrál s velkým náskokem levicově-populistický Smer, vznikla podivná koalice Smeru, Slovenské národní strany a Mečiarova Hnutí za demokratické Slovensko.