Drulák opakovaně vysvětluje, že to kupříkladu znamená, že tzv. občanská práva z první generace lidských práv nelze nadřazovat právům sociálním. Ve své poslední stati na téma lidských práv pak vysvětlil, že Západ nemůže vnucovat zbytku světa svůj rádoby universalismus lidských práv.

Různé země a kultury mají prý na lidská práva různé pohledy, a je tedy prý nutné hledat interpretaci toho, co lidská práva jsou, v dialogu.

Ti z nás, kdo se domnívali, že od druhé světové války vznikla celá řada lidskoprávních dokumentů a smluv, včetně zakládajících dokumentů Organizace spojených národů, k nimž se už svým samotným členstvím členské země OSN přihlásily, se zřejmě mýlili.

Čtěte také: Jan Fingerland: Vzpoura na poloostrově aneb Kam až doplachtí hongkongské deštníky

Rozsáhlý korpus mezinárodních lidskoprávních dohod je podle našich nových tvůrců zahraniční politiky zřejmě jen jakýsi námět k diskusi. Teprve v ní se rozhodne, jak lidská práva interpretovat.