Zjistili by, že i nejliberálnější země Západu se čas od času z dobrých důvodů uchylovaly k politice kvót. Pozitivní diskriminace v podobě americké „affirmative action“, kanadské „equity employment“ a britské „positive action“ jsou jen některými z příkladů politiky pozitivní diskriminace, která měla s pomocí kvót zvýhodnit v přístupu k zaměstnání a vzdělání sociálně hendikepované skupiny.

I když se tato politika dostávala a dostává opakovaně pod tlak konzervativců a liberálů, skutečností je, že kupříkladu v USA a Kanadě pomohla stvořit v afroamerické i hispánské komunitě střední třídy, což jim dalo hlas i v politice.

Ať už jde o kvóty navržené Evropskou komisí za účelem většího zastoupení žen ve vedení velkých společností, nebo kvóty v ČSSD  umožňující čtyřicetiprocentní zastoupení žen na kandidátkách strany, anebo nyní navržené kvóty pro volby do PS a krajů, pořád  se u nás opakují tytéž argumenty.