Nebylo pak těžké souhlasit s místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem, když tvrdil, že ČSSD bude po volbách pouhou prezidentskou onucí. Jako nepříliš velké přehánění se také jevilo varování z řad pravice i z úst některých politologů, že Zeman získá v podobě volebního vítězství ČSSD mocnou vládní a legislativní mašinérii, kterou doposud neměl, přičemž i bez ní už ukázal autoritářské tendence. Pak ale ČSSD překvapila, když její předsednictvo odhlasovalo, že její předseda Bohuslav Sobotka, který nepatří k „zemanovcům“, bude nejen jejím volebním lídrem, ale i kandidátem na premiéra.

Toto rozhodnutí stranického vedení se jevilo jako sebevědomá reakce na slova prezidenta, který v projevu před hlasováním o důvěře Rusnokově vládě utrousil, že premiérem bude jmenovat představitele, tedy nikoliv automaticky předsedu vítězné strany, aby o několik dní později v rozhovoru s deníkem Právo upřesnil, že představitelem rozumí politika, kterého mu doporučí vedení strany. Takže zdánlivě bylo vše jasné.