Program sympozia byl v zásadě rovněž tradiční. Po úvodním slově hostitelky, předsedkyně Fedu Kansas City Esther L. Georgeové, následovalo očekávané vystoupení předsedy Fedu Jeroma H. Powella.

Předseda centrální banky USA zdůraznil, že ekonomika Spojených státu se nachází ve velmi dobrém stavu. Nezaměstnanost je na nejnižší úrovni za více než posledních 50 let. Růst se pohybuje okolo potenciálu a inflace je rovněž blízko cíle.[1] V projevu nijak viditelně nenaznačil, zda Fed na svém příštím zasedání 17. – 18. září sníží úrokové sazby či nikoli. To jak známo záhy vyvolalo rozhořčenou reakci ze strany prezidenta Trumpa.

Předseda Powell pouze uvedl, že Fed bude konat tak, aby pomohl udržet současnou hospodářskou expanzi.

Současné vyjmenoval řadu ekonomických a geopolitických rizik, která centrální banka monitoruje.  Měl na mysli především ta, která souvisí s obchodní válkou americké administrativy s Čínou a dalšími zeměmi. Nejvíce mi utkvěla v paměti ta pasáž jeho vystoupení, kde zdůraznil, že pokud v důsledku obchodní války dojde ke „zhoršení“ globálního růstu, nedokáže ho americká centrální banka pomocí nástrojů měnové politiky napravit. Podle předsedy Fedu jsou vedle obchodního napětí mezi nejistotami s potenciálně globálním dopadem  mj. rovněž možnost tvrdého brexitu, napětí v Hongkongu, ekonomické zpomalení v  Německu a další potíže v zahraničí. Konstatoval, že Fed musí mít nadhled   nadkrátkodobými turbulencemi a soustředit se na to, jak si vedou Spojené státy.

Z mého možná omezeného pohledu měnového praktika bylo dalším stěžejním bodem letošní konference v Jackson Hole vystoupení guvernéra Bank of England Marka Carneyho v rámci pátečního pracovního oběda. Guvernér, jenž za několik týdnů ukončí svůj mandát v čele BoE (a v minulosti byl rovněž úspěšným guvernérem kanadské centrální banky), měl široce pojaté vystoupení shrnující jeho pohled na současné problémy globální ekonomiky a především mezinárodní finanční systém.