Život v bývalých postsovětských republikách je toho klasickým příkladem… Nenávidí Rusy a chtějí je porazit, ačkoliv v podmínkách tohoto bývalého sovětského impéria je to zavádějící. Když dostávám výtky, že tu chci ruské tanky jako v roce 1989 a chudáci ti Ukrajinci, tam nevím co s těma lidma dělat. Brežněv byl Ukrajinec jako poleno, takže ukrajinské tanky…Ale to není ani tak podstatné…

Že nepochybně v konečném výsledku bude někdo vítězem a někdo poraženým je jasné. Problém ovšem je v tom, že nashromážděné frustrace na nejrůznějších úrovních a vlastně pochopitelná nenávistná personifikace s ruským prezidentem Putinem, posiluje naivní přání, v médiích i vyjádření politiků potlačování všeho toho, co by bylo s nimi v rozporu, že výsledek a ten se mi jeví jako naprosto jasný a předvídatelný, budou  na dlouho všichni těžce rozdýchávat.

A přitom se stačilo  jen zalistovat ve wikipedii a podívat se na gruzínsko ruskou válku..a každý měl vědět, co nastane…

Těch poražených bude mnoho.

Současné Rusko a Putina nenávidí především Obama…Ten parchant naprosto umně, zablokoval raketové útoky na Sýrii, využiv plácání ministra zahraničních věcí Kerryho, blokuje útoky na Irán, a prakticky přetáhl na svou stranu nejvýznamnější země tzv. arabského jara. V nejdůležitější zemi regionu Egyptě je Obama podporou islámského fundamentalistického hnutí Muslimského bratrstva nenáviděný, Putin je hrdina… A tak je jasné, že američtí představitelé, budou až freneticky verbálně bojovat v Radě bezpečnosti, v rámci NATO (nevím ovšem na co to navléknou…Ukrajina pokud vím členským státem NATO není a bohdá nikdy nebude),ale jinak nic nezmohou.