Poctivě řečeno, i teď, kdy zavedl proti Iránu snad nejdrakoničtější sankce a kdy stejným způsobem chce pokračovat proti Venezuele, pořád mu slouží k dobru, že na rozdíl od Bushe jr.,(válka v Iráku) Billa Clintona (humanitární bombardování Jugoslávie) či Obamy (válka v Libyi) volí o stupeň méně nebezpečnější postupy, tedy ekonomický tlak. Je to samozřejmě také jednoznačně v rozporu s mezinárodním právem, ale stále je to v podstatě na poměry USA, z hlediska její imperialistické minulosti absurdně velmi mírné.
Teď se k Trumpovi přifařili Merkelová, Macron a premiér Španělska Pedro Sánchez Pérez-Castejón, který dokonce v rámci EU byl nejvíce iniciativní. To je tedy ta viditelná část Západu, nikoliv ovšem celá. Z 28 zemí EU jdou to jenom tři a ostatní se víceméně chovají zatím neutrálně. Člověk neví, jak se zachová Polsko, stejně jako Rumunsko, kteréžto státy jsou vždy fanaticky protiruskými a proamerickými, ale vlastně je ten stav dosud dobrý. Většina zemí EU necítí potřebu podporovat jakoukoliv agresi vůči Venezuele, ani ekonomickou, ani vojenskou…
Má to logiku: Francie a Německo svou jednostrannou smlouvou o spolupráci z Cách zrušilo eurounijní jednotu a v podstatě, i když si to jistě nepřáli, fakticky zdůraznili, že zejména v zahraničních otázkách si může každý stát postupovat podle vlastních měřítek. A za to jim buďme vděční. Evropa není soubor poloanonymních státu ÚSA, které většina z nás by určitě ani neuměla vyjmenovat. Každý stát, každý národ má své názory a často diametrálně odlišné od těch, které platí už metr od jeho hranic…
Proti této západní protimadurovské frontě stojí v podstatě stejně silný val: také silný val : Východ, které dnes tvoří Rusko, Čína, Turecko a zčásti například Indie…
Západ od roku 1989 rozejel mnoho pučů, válek, ozbrojených útoků. Někdy zdánlivě v první fázi zvítězil, ale oběti nezapomínají na agresora. Sice formálně vyhrál v Iráku, ale za drastickou cenu a milióny uprchlíků se vrací jako bumerang, Afganistán svým výsledkem připomíná pro Američany, a nás jako tupé pomahače, fiasko Sovětů a naši vedoucí politici by měli přestat blábolit, že se v Afganistánu bojuje o Prahu, v Libyi Američané způsobili totální rozvrat, a pokud nastane stabilizace, bude opět za pomoci Rusů (nevím proč Babiš mluví o síle EU a setkává se s libyjským premiérem, který fakticky neznamená nic), Sýrie je jasná, tam Západ dostal od Rusů a jejich spojenců na prdel a jde o první zvrat, od roku 1989, kdy Západ řekl : Někdo musí jít, ale on neodešel a s pomocí Ruska vítězí…
Jinými slovy: válka v Iráku, humanitární bombardování Jugoslávie a sebevědomé Srbsko, které vřele vítá Putina a odmítá vstoupit do agresivního paktu NATO, Američané (i jejich pomahaši z NATO) kteří dostávají na prdel v Afganistánu, a naposledy zcela zhroucená Ukrajina, která viděla v Západu spásu a je na dně, a vlastně i Gruzie, která na radu amerických jestřábů, zejména McCaina vyvolala válečný konflikt s Ruskem a dodnes se z něho nevzpamatovala…
V konečném důsledku Západ tyto střety prohrál a vývoj přesunu ve prospěch hlavního tandemu Východu, tj. Ruska a Číny bude postupovat.
A tak Západ jako z nouze cnost se pokouší zlikvidovat vliv Ruska a Číny ve Venezuele… Je to jeho poslední šance dokázat, že není na kolenou. Tandem Rusko – Čína je totiž nepřekonatelný. Putin absorboval skvělé strategické vojenské umění a Čína v příštím roce podle agentury Bloomberg přeskočí v ekonomické výkonnosti USA. Kombinace tvrdé a měkké síly jádra dnešního Východu (a připomínám, že k němu dnes již patří i členská země NATO s 2. největší armádou Turecko a s lehkou rezervou i budoucí druhá ekonomika světa (dle agentury Bloomberg v roce 2030) Indie, když USA budou třetí.
Zatímco již před pěti lety jsem jasně prohlásil, že euromajdan změní poměr sil ve světě, ale přesně naopak, než jak si Západ myslí a ono se tak stalo, protože Rusko je supervelmoc a Ukrajina je failed state, určit, jak dopadne Venezuela není lehké.
O čem jsem přesvědčen, že se Maduro a jeho armádní stoupenci nevzdají a občanská válka zřejmě rozhodne, kdo z koho.
V zájmu vyváženého světa by neměl padnout. Když už má Západ v podbřišku Ruska Ukrajinu, bude jen dobré, bude- li mít Východ v podbřišku USA Venezuelu.
Chce to rovnováhu, jaká tady panovala do roku 1989.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
