Nuže, výrok je pravdivý, ale vezme-li se kontext, v jakém byl použit, byl i nanejvýš výstižný a oprávněný.
Byl to čas, kdy právě francouzský prezident Jacques Chirac a německý kancléř Gerhard Schröder se vahou svých nejvýznamnějších evropských zemí, chcete-li osy Paříž – Berlin, postavili proti válce v Iráku, vedené USA a Velkou Británií, kterou v rámci koalice ochotných podpořila právě „nová Evropa“, bývalé východoevropské země. Za nás v rozporu s Ústavou podpořil tuto gangsterskou akci známý humanista Václav Havel. Podpořil ji bez souhlasu vlády, tím spíš bez souhlasu Parlamentu. Mimochodem, nikdo se nenašel, aby za to Havla zažaloval – a to byla velezrada jako víno.
Právě tehdy se lámala Evropa, a kdyby se Východní Evropa postavila za Chiraca se Schröderem, možná bychom si odpustili následnou Libyi, Sýrii či Ukrajinu.
Bohužel se tak nestalo.
Od té doby nastala politika nekritického poklonkování USA s jejich politikou, která často má tvrdé následky pro nás i celý svět.
I proto je dobré si památku prezidenta Chiraca připomenout. Byla to doba, kdy západoevropští státníci ještě uměli samostatně myslet.
Díky, pane prezidente Chiracu…
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
