Jejich výsledek byl totiž z objektivních důvodů předem znám. Jestliže se nehlasovalo logicky na Krymu, jestliže se buď vůbec ne a nebo jen sporadicky (30%) nehlasovalo – hlasovalo na Doněcku, tedy v oblastech, kde v minulosti vítězily proruské politické strany, nebylo o čem přemýšlet. Drtivé vítězství Porošenka a spol. Bylo předem jasné. Jinak ovšem platí, že ty volby nic nevyřešily.

Odborníci se ve své většině většinou schodnou v tom, že Ukrajina vstupovala do nezávislosti jako nejlépe vybavený postsovětský stát. Ten stát si ovšem rozparcelovali oligarchové a zatímco Putin uměl oligarchy zkrotit, Ukrajina je jimi trvale ovládána.

Ta země je na dně. Ta země je v ekonomickém a sociálním rozvratu a desítky miliard, které by potřebovala ji v požadoavaném množství nikdo nedodá. A když dodá, tak za stále více tvrdších podmínek, které podváží možnosti vlády.

Je také jasné, že Doněcko a Luhansko se nikdy s kyjevskou mocí nesmíří. Toho utrpení bylo tolik, že to prostě nelze přejít. To je asi něco takového, jako kdybychom chtěli, aby Kosovo a Srbsko žili spokojeně v jednom státě. Ty hrůzy prostě nelze překonat.