Pro Řeky, kteří od leva do prava chápou svou historii jako kolébku evropské civilizace, je euro čímsi posvátným. Pro nás, ale dnes kupříkladu i pro Poláky je euro něco cizího, nepřátelského, co zavést nechceme a jsem si jist, že nikdy nezavedeme.

V řeckém referendu šlo přece o něco zcela jiného a zásadnějšího:

Může se demokratická volba národa prosadit proti spojenému totalitnímu diktátu bruselské byrokracie, nevolených finančních institucí a arogantních mainstreamových evropských politiků?  Může taková demokratická rebelie jednoho menšího národa změnit fungování celého toho evropského superstátu?

Ztratili bychom naději, kdybychom na takto položenou otázku neodpověděli následovně: může a musí.

My všichni, kteří ostře kritizujeme současnou podobu EU, chápeme, že musel přijít velký třesk.