Já si nic takového nemyslím. Ne proto, že by nebylo možné kritizovat kohokoliv, včetně prezidenta. Ba naopak, v demokratickém a právním státě, je li co kritizovat, by to mělo být dokonce samozřejmostí a tudíž bez potřeby hrdinství, neboť kritika není trestným činem ani přestupkem. Pokud  si však někdo, komu je propůjčena funkce se značnou pravomocí a privilegii myslí, že ač státním úředníkem, podléhajícím příslušnému zákonu o státním zastupitelství a státních zástupcích, si může dělat to, co chce, pak se mýlí. On  totiž nepřestává být státním zástupcem, když sundá talár, nebo opustí budovu státního zastupitelství. Zákon ho jako úřední osobu chrání 24 hodin denně, tj. má výsady,  kdy jejich přijetím se zároveň zřekl některých, které přísluší nám, řadovým občanům. Takže, co je dovoleno občanovi, není dovoleno státnímu zástupci, neboť je reprezentantem státní moci, která je tu od toho, aby sloužila veřejnosti, čili nám.

Nepochopení základních pravidel, potřebných pro fungující právní a demokratický stát, vede většinu našich občanu ke zkreslenému pohledu na to, co je to profesionální zodpovědnost a etika státního úředníka, obzvláště jedná-li se o příslušníka represivní složky státní moci. Z logiky lze věci konstatovat, že pokud se nejedná o autoritativní, nedemokratický systém, že každý, kdo příjme funkci úřední osoby (dříve veřejného činitele), se zříká části svých občanských práv.

Proto také státnímu zástupci nepřísluší vyjadřovat se z titulu své funkce k věcem, které vybočují z jeho pravomocí a postavení státního úředníka, neboť ničím jiným není.