U nás má tohle jméno počeštěnou variantu Celestýn. Svatý nositel tohoto jména byl poustevníkem na hoře Morrone ve střední Itálii a podivnou shodou náhod byl, proti své vůli, v roce 1294 zvolen papežem. Ale jen na pět měsíců. V současnosti neznám ve svém okolí nositele tohoto jména. To však neznamená, že snad neexistují.
Jeden takový, i když ne živý, je od neděle součástí obce Bačetín. Je zavěšený na nové krásné zvoničce, kterou obec zbudovala v prostoru u své smuteční síně, kaple sv. Kříže. Váží 35 kg a je laděný do tónu D3. Jak správně tušíte, je to zvon, odlitý ve zvonařské dílně Dytrychových v Brodku u Přerova. A proč právě Celestýn a právě v Bačetíně?
V dubnu roku 1880 se v téhle obci narodil manželům Janu Matějů a Anně, rozené Holé, syn, který na křtu dostal tohle pěkné jméno – Celestin. Byl ze sedmi dětí, když z prvního manželství měl jeho otec další dvě. Jak vidno, tenkrát problémy s porodností neexistovaly. Své dětství prožil v Bačetíně, později v Červeném Kostelci. Jako výtvarně nadané dítě odešel studovat malířství do Vídně. Stal se akademickým malířem. V roce 1908 se v Praze oženil, jeho první ženou, která v roce 1937 umírá, byla Eliška Beková. Na začátku 2. světové války se odstěhoval do Kolínce, což je dnes městys, který nalezneme mezi Klatovy a Sušicí. Tam se oženil podruhé. Tam také v dubnu 1959 umírá a na kolíneckém hřbitově je pochován.
Zanechal po sobě poměrně rozsáhlé malířské dílo, námětově velmi pestré. Krajinomalby, zachycující místa v okolí jeho rodiště, Náchodsko a samozřejmě Kolínec, portréty, zátiší. Některé jeho obrazy byly i námětem pohlednic, např. Masarykovo nádraží v Praze. Dnes je jméno Celestina Matějů celkem zapomenuté.
To však platilo jen do neděle 29.10. Současné zastupitelstvo jeho rodiště se totiž rozhodlo, že jméno svého slavného, leč opomíjeného rodáka, znovu uvede v život. A tak vznikla naučná stezka Celestina Matějů mezi Bačetínem a osadou Sudín, nová zvonička nesoucí zvon pojmenovaný po slavném rodákovi a také unikátní infocentrum a knihovna, umístěná v autobusové zastávce. To všechno v rámci česko-polského přeshraničního projektu, pro který Bačetím našel své partnery v polském Miedzylesie. Tam zase realizovali obnovu Mariánského sloupu.
Proč vám o tom píšu? Důvod je prostý. Je totiž důležité, abychom poznávali historii svého bydliště a regionu, ve kterém žijeme. Abychom z prachu zapomnění se snažili oživovat jména rodáků, kdysi třeba slavných, která už zavál čas. Abychom tak přispívali k poznání, že i malé vesnice mají leckdy velké rodáky, kteří kdysi šířili slávu svého rodiště, někdy i za hranicemi vlasti a dnes jsou, bohužel, neprávem zapomenuti.
Není to až tak složité. Chce to jen zapálené lidi, ochotné se věci věnovat a osvícené zastupitele, kteří jsou schopni pochopit, že takováhle věc může jejich vesnici posunout dál v podvědomí lidí. A samozřejmě schopnou starostku (nebo starostu), která si takovouhle věc vezme za svou. Tohle všechno bačetínští mají.
A když se tyhle věci protnou, tak výsledkem může být něco podobného, co v Bačetíně v podzimní „vichřicové“ neděli uvedli v život.
Tak ať zvuky zvonu Celestýn zvoní jen samé dobré zprávy pro Bačetín, Sudín a celé široké okolí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
