Staří Řekové, když chtěli znát svůj osud a děje příští, navštívili věštírnu v Delfách. My, moderní lidé 21. století, navštěvujeme různé kartářky, astrology, předpovídače osudu, kteří nám za jistý obolus, mnohdy ne úplně malý, osvětlí taje dnů příštích a dají nám nahlédnout do našich osudů. Tenhle byznys kvete i na televizních obrazovkách. Většina z nás však na podobné praktiky nespoléhá, pokud je to možné, snažíme se být sami strůjcem nebo alespoň spolustrůjcem svého osudu. Spoléhat se na Pýthie není asi to pravé ořechové.

Ti novodobí  věštci se jmenují prognostici, nebo také politologové. Ti nám osvětlí, jaké děje se budou v tomto roce odehrávat a jaký vliv budou mít na osudy té naší  „modré, nikoliv zelené“ planety. O tom, že ani oni nemají žádný patent na budoucnost a mnohdy se ve svých předpovědích zcela fatálně mýlí, jsme se přesvědčili už mnohokrát. Naposledy při amerických prezidentských volbách. I když jako známo, přání je otcem myšlenky, v politice to poněkud neplatí. Tam je přání málo.

Takže v Bílém domě dojde za pár týdnů ke střídání stráží. Muže s tmavou pletí, spojeného při jeho nástupu s mnoha očekáváními,  která se bohužel nenaplnila, vystřídá bohatý realitní magnát.  Zda to bude změna k lepšímu, to se uvidí v příštích měsících. Přes všechny předpovědi o „konci světa“, spojené s vítězstvím Donalda Trumpa, můžeme být novým prezidentem nejmocnější (?) země na světě pozitivně překvapeni. Pro našeho prezidenta to alespoň přineslo tolik toužebně očekávané pozvání k návštěvě Bílého domu.