Kromě obřího amerického štábu se na filmu podílela i česká strana. Kameraman Miroslav Ondříček, kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, architekt Černý, někteří herci drobných epizodních rolí a početný štáb techniků, osvětlovačů, stavěčů. A samozřejmě bohatý kompars. Celé téhle ekipě na české straně šéfoval režisér Jan Schmidt, náchodský rodák a v té době už také sedloňovský chalupář. A ten mne pozval, abych několik dnů strávil na filmovém „place“ a mohl tak na vlastní oči pozorovat, jak se točí takovýhle americký velkofilm.

Natáčelo se v té době právě ve Stavovském divadle, tedy na místech, kde skutečný Mozart osobně dirigoval pražskou premiéru své opery Don Giovanni. Všude kilometry kabelů, kamery, světla, nad prostorem hlediště speciální trubková konstrukce, na níž byly zavěšené mnoharamenné lustry se svíčkami. I ty svíčky byly zvláštní, měly totiž dva knoty, aby v průvanu nezhasínaly. Venku přistavené kamiony s divadelními dekoracemi, které navrhoval pro tento účel slavný scénograf arch. Svoboda. Uvnitř speciální kamerový jeřáb, zvaný Louma, věc u nás v té době zcela nevídaná, který s pomocí kamery na výsuvném rameni byl schopen pořizovat záběry ze všech možných úhlů. Dnes ho má každá televizní produkce. Všude plno komparzistů v dobových kostýmech, čekajících, až na ně přijde řada. A mezi nimi představitelé hlavních rolí, které u nás samozřejmě nikdo neznal. F. Murray Abraham, Tom Hulce, Elizabeth Berridge. Mezi tím vší se nepřehlédnutelně pohyboval Michael Hausmann, jako výkonný producent, ve svém kovbojském stetsonu. A samozřejmě Miloš Forman, tehdy už režisérská hvězda světového formátu, neboť už měl na svém kontě film Přelet nad kukaččím hnízdem, ověnčený pěti hlavními Oscary.

A ještě jednu americkou vymoženost nemohu opomenout. Aby herci a umělci nestrádali, tak o jejich pohodlí a občerstvení se starala zvláštní cateringová firma, kam jsem mohl, jako host Honzy Schmidta, také zavítat.