Samozřejmě, dostal, co si zasloužil: nominoval se tak i do nedělního pořadu 168 hodin jako kuriozita, jako blázen pro pobavení publika.

Petr Cibulka, jenž se nyní pokouší kandidovat na prezidenta, je člověkem nepochybně podivným. Většina lidí ho má za „blázna“, aniž by však dovedla tento výraz přesněji definovat či sdělit, v čem konkrétně bláznovství Petra Cibulky spočívá.

V Cibulkově interpretaci tvoří hybnou sílu dějin dvě zla, konkrétně dvě někdejší sovětské, dnes ruské tajné služby, KGB a GRU. Všichni politici – samozřejmě, kromě Petra Cibulky – jsou jejich agenty, dokonce i nedávno vzniklá a proti politickým stranám ostře vyhraněná Holešovská výzva je prý jimi plně infiltrována. Politické strany dirigované a placené KGB a GRU ve volbách voliče vždy oklamou a temné struktury si tak pokaždé uchovají moc.

Situace je tedy zdánlivě beznadějná: ze skryté totality, z otrokářství vyššího řádu jakoby nebylo úniku. Petr Cibulka však zná řešení. Podle něj musíme „překonat psychotronickou negramotnost a stát se relativně vševědoucími jako občané“, a to cestou zvládnutí „psychotronického minima“, tedy práce se siderickým informačním kyvadlem. Pokud se nestaneme „občansky vševědoucími“, z otroctví nevyjdeme.