Články sumarizující dění na ledě pak v médiích doprovodily informace, že pokračuje vyšetřování kauzy reprezentačního trenéra Vladimíra Růžičky, podezřelého z přijetí úplatku za protežování syna jednoho ambiciózního otce.

Neúspěch národního týmu a Růžičkova kauza však spolu těsně souvisí. Nejde přímo o Růžičkův případ, ale o celkové poměry v českém hokeji, zejména v tom mládežnickém, o nichž – právě i v souvislosti s kauzou trenéra národního týmu – vyšla nedávno řada článků.

Vraťme se ale na konec celého kauzálního řetězce, k hokejové reprezentaci. Jejím nejlepším hráčem byl třiačtyřicetiletý veterán Jaromír Jágr, což je sice úchvatné, avšak zároveň alarmující. Bez něj by národní tým patrně skončil přinejlepším už ve čtvrtfinále.

Achillovu patu mužstva představovali obránci. Problém však primárně nespočíval ve špatné nominaci, neboť vlastně nebylo kde brát. Trenér možná mohl do reprezentace povolat jiná jména, ale asi ne lepší hokejisty.