Každý chce být jako Palata či Tabery

Krysy jsou všude. Týká se to rovněž "utajené" facebookové diskuze ODS. Její účastnici si berou uniklé informace příliš osobně. Oni nechápu, že každý druholigový novinář se chce vyšvihnout do superligy a stát se známým jako Luboš Palata, Erik Tabery, Jan Macháček nebo Martin Fendrych. Každý, kdo má nutkání psát, chce být vlivný a uznávaný jako výše jmenovaní pánové.

Jenže když chybí znalosti gramatiky, talent, píle, vytrvalost, sebekázeň, kreativita a soudnost, musí se na to jít tak nějak od lesa. Jako se dostali na výsluní pánové Carl Bernstein a Bob Woodward díky aféře Watergate, také potulný pisálek Provazník ve své mnohdy až dětské naivitě a nezdravé ambicioznosti snil o tom, že mu jeho rozvrzané pero zajistí nesmrtelnost.

Dlouhá léta snil svůj marný sen, až přesně na den jeho sedmatřicátých narozenin dostal email od jakéhosi anonyma. Po jeho otevření se v jeho očích objevil záblesk naděje a on zavětřil závan lepších zítřků. Jakýsi dobrodinec mu poslal několik zajímavých informací z "utajené" facebookové diskuze členů ODS. Měli jste vidět Provazníkův blažený úsměv!

Smrt na mučidlech Komančů

I řekl si, proč si ten anonymní zdroj vybral zrovna mě? Co jsem já proti Palatovi či Taberymu? Jak je mé pero nuzné a roztřepené proti jejich drahým a luxusním nástrojům moci, díky kterým ovlivňují dění v České republice více než mnozí politici? Já, obyčejný nosič vody a dělník pole, mohu konečně vzlétnout k nebesům a dotknout se hvězd.

Bůh žije a ne, že ne! Budu tedy (pozor, přecházím do "ich formy) využívat svého zdroje (jehož pár dnech doplnily další dva) a začnu se věnovat dění uvnitř ODS. Mohu psát o informacích z kuchyně ODS, ke kterým mají přístup jen zasvěcenci nejužšího kruhu. A tak jsem si vyhrnul rukávy své čistě vyprané košile a dal se do práce. Zatím se zdá, že se dobrá věc podařila a mé renomé se zvyšuje.