V roce 1990 volilo do Federálního shromáždění 96,8 procenta obyvatelstva, v roce 1992 to bylo už jen 85 procent, o 4 roky později do Poslanecké sněmovny počet dále klesl na 76 procent , v roce 1998 na 74 procent, v roce 2002 na 58 procent, což byla vůbec nejnižší volební účast do sněmovny. Loni jsme na tom byli jen o něco málo lépe: Přišlo 59,48 procent voličů.

Ke komunálním volbám přišlo k urnám nejvíce voličů v roce 1994: 60 procent, později se účast pohybovala vždy už jen nad 40 procenty. V roce 2010 to bylo 44 procent a letos 55 procent voličů.

K doplňovacím volbám do Senátu přišlo ale letos jen 38 procent a ve druhém kole dokonce jen 16,7 procenta voličů, což je od roku 1996 ta nejnižší účast. Nejvíc voličů se druhého kola zúčastnilo v roce 2002, 32 procent.

Při takových číslech, viděno matematicky, už nejde o volby, ale o loterii: Rozhoduje skutečně jen náhoda. Vydělávají na tom pouze strany s pevným voličským jádrem, což letos byli lidovci, kteří dostali do Senátu čtyři své nominanty.

A kdyby měli komunisté mezi sebou nějaké obecně respektované osobnosti, mohli by na tom taky vydělat.