Analytici soudí, že tato prohra pro jednoho z kandidátů na kancléře za sociální demokraty jeho pozici oslabila. Sice hned druhý den se někteří poslanci pokusili význam takového kroku před veřejností bagatelizovat slovy, že nejde o žádné zásadní nedorozumění, ale jen o věc vkusu. Jinými slovy, že jde o velmi málo podstatnou otázku, řekl například Thomas Oppermann.

Bohužel reakce tohoto kancléřského kandidáta takovému vyjádření vůbec neodpovídala: za návrhem bývalého ministra zahraničí Steinmeiera totiž stálo jen 52 poslanců a naopak 58 poslanců sociálních demokratů bylo proti, což ho rozčílilo. Tento poměr zcela jasně ukazuje zvláště s odstupem několika dnů na to, že jeho vedoucí pozice ve straně je oslabena a dokonce mu mohou jeho poslanci předhazovat, že sociální demokraté se vzdávají odpovědnosti ve věcech zahraniční politiky. Ale hlavně nesouhlas s šéfem frakce v otázce somálské mise je možné číst v kontextu německé politiky jako jasný signál nesouhlasu s kurzem sociálních demokratů, za který je pan Steinmeier spoluzodpovědný. Část jeho poslanců mu tím dává velmi důrazně najevo to, co mu již dlouho vyčítá, že je slabý a že se nedokázal vůči kancléřce Angela Merkelové jasně vymezit, a tím pádem i vyprofilovat, což ukazuje, že nemá jeho osobnost státnický rozměr. Nejvíc se z jeho konzervativnějšího křídla sociálních demokratů proti němu vymezují poslanci Edelgard Bulmahn a poslankyně Ulla Schmidtová. Doslova říkají, že místo aby situaci v parlamentu jasně vymezoval, zabetonovává sílu současné opoziční vládní koalice.