Jenže větší legitimita evokuje automaticky představu, že posilujeme politickou moc. To potvrdil v neděli v ČT i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který vytkl novému zákonu hlavně to, že neřeší nově kompetence prezidenta. Ale jisté obavy vznikají asi i proto, že už i s posledním nepřímo voleným prezidentem, který měl menší legitimitu, jsme učinili špatné zkušenosti, jak ukázal lednový průzkum CVVM: hodnoty všech měřených ukazatelů u Václava Klause poklesly, přičemž nejvíc mu občané vyčítají, že má malý kontakt s občany: dostal jen 32 procentních bodů. A připustíme-li teorii některých odborníků, že prezident dostává u nás automaticky oproti jiným státním úředníkům v průzkumech bonus ve výši třiceti bodů, který je třeba odečítat, dostáváme se dokonce k velmi nízkým číslům i u jiných měřených hodnot jako je například jeho autorita u občanů. Vyšší legitimita je pak v přímém rozporu s naměřenými hodnotami.

Přes tyto obavy ale přímou volbu ve středu 8. února 2012 schválil nakonec i Senát a podporují ji, podle agentury SANEP, čtyři pětiny občanů, zdrženliví jsou převážně někteří politologové a komentátoři, kteří jsou ale nejvíc slyšet. Jenže věc není rozhodnuta definitivně, protože zbývá ještě schválit prováděcí zákon, který není nijak jednoduchý: má 79 paragrafů. Jde třeba o takové věci, jako je garantování pracovního volna pro kandidáty, zajištění prezentace ve veřejnoprávním rozhlase a televizi, právo na zmocněnce, který za ně bude jednat s úřady atd. Prováděcí zákon se sice přijímá jen nadpoloviční většinou přítomných poslanců, ale Senát už do návrhu nemůže zasahovat, tedy podávat pozměňovací návrhy. Dohody mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem musí proběhnout předem. Nejpozdější termín, v kterém musí tento zákon vstoupit v platnost, aby volba mohla proběhnout na přelomu ledna a února roku 2013, dle právníků, je proto 1. říjen 2012. Kdyby se senátoři nedomluvili včas s poslanci, mohla by být ještě přímá volba zmařena. Minimálně v příštím roce by se ještě volilo nepřímo, pokud si nepřipustíme možnost, že bychom nějakou dobu byli bez prezidenta a jeho pravomoci by přešly na premiéra a předsedkyni sněmovny.

U nás je problém přímo zvoleného prezidenta o to větší, že není dle Ústavy z výkonu své funkce, na rozdíl od jiných prezidentů, zodpovědný. Bude-li si takový prezident vykládat Ústavu extenzivně, hrozí ještě větší oslabení vlády minimálně třeba tím, že bude zdržovat jmenování či odvolávání ministrů, velvyslanců, soudců, členů bankovní rady či uzavírání mezinárodních smluv. Vzpomeňme, že jednoho soudce Petra Langera Václav Klaus dodnes nejmenoval, ač ho k tomu vyzval soud, zřejmě hlavně proto, že se mu v roce 2005 vzepřel. Nebezpečné by rovněž bylo, jak jsme v poslední době viděli, kdyby nový prezident zasahoval vládě do zahraniční politiky a nerespektoval, že za ni odpovídá výhradně vláda, která je za všechny akty výkonné moci odpovědná parlamentu.