Karel Hvížďala: Spor o Unii je součástí Klausovy kampaně na budoucí politickou stranu

17.01.2012 17:05 | Zprávy
autor: rozhlas.cz

Začnu ohlédnutím za posledních dvaadvacet let: nejprve jsme chtěli, aby se nám neříkalo východní Evropa, ale střední Evropa.

Karel Hvížďala: Spor o Unii je součástí Klausovy kampaně na budoucí politickou stranu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spisovatel a publicista Karel Hvížďala

Pak jsme odmítali přívlastek střední a chtěli jsme být pouze Evropou či Evropany. V posledních týdnech a dnech naše politická reprezentace hlavně ústy občanských demokratů odmítla euroval, čili solidárně se podílet na řešení krize eurozóny, tedy Evropy, do které jsme chtěli patřit a nyní odmítáme stejnými ústy dohodu o společných rozpočtových pravidlech, jinými slovy z Evropy zase couváme, jdeme zpět. Míříme do východní Evropy.

Prezident Václav Klaus podruhé straší Evropu: poprvé to bylo v době, kdy měl jako poslední podepsat Lisabonskou smlouvu a nyní napsal dopis premiéru Petru Nečasovi, že dohodu o nových rozpočtových pravidlech nepodepíše, protože jde o radikální a revoluční zvrat v Evropské unii, která chce mít dohled nad rozpočty jednotlivých zemí dříve, než je schválí národní parlamenty a Evropský soudní dvůr by řešil přestupky. To se panu prezidentovi nelíbí, ač to nemá racionální základ: Byl to totiž právě Václav Klaus, který kdysi navrhoval ještě přísnější řešení, chtěl dát do Ústavy povinnost mít vyrovnaný rozpočet a i dnešní naše pravidla jsou přísnější, než která navrhuje Evropská unie, nehledě na to, že nejde o změnu Ústavy, ale jen o hospodářskou smlouvu všeobecné povahy a v parlamentu by se přijímala prostou většinou. Proto referendum, o kterém hovoří ODS, je přebytečné a taky nám chybí zákon, který by ho umožňoval: zdá se, že jde jen o trik, který má následující logiku: protože referendum se nemůže uskutečnit, nemůžeme přistoupit na rozpočtová pravidla.

Podobně problematický je prezidentův extenzivní výklad Ústavy. Podle ní za zahraniční politiku odpovídá vláda a prezident jen reprezentuje zemi v zahraničí, a proto by měl - podle otců naší Ústavy jako byli pánové profesoři Klokočka a Cepl - v zahraničí prosazovat politiku vlády a ne vlastní politiku a ve vztahu k podpisům smluv by je měl svým podpisem jen stvrzovat: musí respektovat stanoviska vlády a parlamentu, není nad nimi, funguje pouze jako státní notář a má povinnost takovou smlouvu podepsat. Tak se kromě Francie a Spojených států hovoří v demokratické Evropě o všech prezidentech.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

JUDr. Vojtěch Filip byl položen dotaz

Vy opravdu věříte tomu, že mají komunisté ještě nějakou budoucnost?

Vždyť vám nepomohlo ani přejmenování, do sněmovny jste se zas nedostali a teď nevím přesně, ale nemáte ani žádného senátora nebo třeba hejtmana. A myslíte, že by měl stranu vést někdo jiný než Konečná? Kdo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Benešovy dekrety jako úlitba i obětina?

16:55 Pavel Foltán: Benešovy dekrety jako úlitba i obětina?

Je to pár dní, co malá skupinka poslanců fialové opozice vyjela vlakem na „výlet“ do Bratislavy – mo…