Současná debata má ale reálnější základ, protože některé země jsou značně zadlužené, jako například Sársko, Berlín a Brémy. Proto se uvažuje například o spojení Sárska s Porýní-Falcí, Brém s Dolním Saskem, Berlína s Braniborskem a Saskem-Anhaltskem a Durynska se Saskem. Místo současných šestnácti by mohlo být například jen devět spolkových zemí a údajně by se tím ušetřilo až půl miliardy eur.
Od roku 2020 má začít platit přísná zákonná pravidla, která zakazují zvyšovat dluhy. Té zemi, které se to do roku 2020 nepodaří, a nevykáže příznivou perspektivu, hrozí sloučení. Důvodem je snaha začít snižovat daně, které - podle mínění občanů - jsou zvláště od sloučení bývalé Německé demokratické republiky se Spolkovou republikou Německo příliš vysoké. Sloučení by logicky vedlo k snížení počtu úřadů i politického personálu.
Zastánci nového federálního uspořádání, jak napsal Die Welt, říkají: "Země, které nejsou schopné stát hospodářsky na vlastních nohách, by neměly zůstat samostatné a měly by fúzovat s úspěšnějšími sousedy. " Problém je však v tom, že podle německé ústavy k takovému sloučení nemůže dojít bez referenda, a to by takové snahy mohlo snadno znemožnit. Lidé v Německu se silně identifikují se svou zemí, tedy s konkrétním místem, kde se většinou narodili. Lokální patriotismus je v celém Německu tradičně velice silný. Navíc Brémy a Hamburk budou zcela jistě poukazovat na velmi starou tradici svobodných hanzovních měst, která se táhne od středověku.
Senátor, který má v Berlíně na starosti finance, Ulrich Nussbaum, je dnes přesvědčen, že po roce 2020 některé spolkové země z mapy skutečně zmizí. Podobně přemýšlí i řada ekonomů. Podle mnichovského ekonomického institutu IFO by větší regionální celky byly i konkurenceschopnější, což je vždy výhoda.
Že se němečtí politici touto otázkou vážně zabývají, dokládá podle Welt am Sonntag i to, že by na podzim měla být ustavena komise, která reformu federálního uspořádání posoudí a někteří politici, jako například ti z Bavorska, kteří nejvíc kritizují Berlín, budou jistě pro. Řada zemských premiérů, kteří se samozřejmě bojí o svá místa, tuto myšlenku naopak odmítá a tvrdí, že úspory, ke kterým by díky slučování došlo, jsou nadhodnocené a považují myšlenku nového federálního uspořádání v brzké budoucnosti za zcela nerealistickou. V poválečné éře došlo jen k jednomu úspěšnému spojení tří menších území, původně knížectví, a to bylo v roce 1952, kdy vzniklo Bádensko-Württembersko.
Psáno pro Český rozhlas Plus
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Hvížďala
