Každá moc (právo) se řídí hierarchií. Rozhodnutí soudce nižšího stupně může zrušit soudce nadřazeného soudu. Jestliže nadřazený soud zruší rozhodnutí nižšího soudu, musí vynést své rozhodnutí. Ústava každému soudci zaručuje jeho nezávislost a nestrannost. Právo přikazovat jinému soudci, aby rozhodoval podle jeho „závazného právního názoru“ je v rozporu s články Ústavy 82.: ,,Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.“ a článkem 9.: „Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.“

Soudci nadřazených soudů mají právo rušit rozhodnutí nižších soudů. Ale nesmí jim přikazovat, jaké rozhodnutí mají učinit.

Právo soudců je nesporné. Může nařizovat komukoliv, kdo se na soud obrátí. Soudce své rozhodnutí formuluje vždy vůči tomu, kdo podal žalobní návrh. Jestliže žalobě vyhoví, žalovaná strana je povinna splnit obsah žaloby, který soudce upřesní v rozhodnutí. Náklady řízení přikáže uhradit žalovanou stranou. V případě, když soudce rozhodne, že důkazy žaloby jsou neprůkazné, musí žalobu zamítnout. Náklady soudního řízení musí nést žalobce.