Soudci soudí a ministr spravedlnosti se za jejich rozhodování omlouvá. Policie obviní bezúhonné občany, které následně zbaví občanských práv a zavře do vazby. Soudce povolí policii odposlechy, policie s velkou slávou nasadí podezřelým pouta. Po roce se zjistí, že policie na to neměla právo.
Bez existence trestného činu (skutkové podstaty), jsou opět do vazební věznice umísťováni jiní občané. Jsou to občané s pravomocemi, které má pouze několik jednotlivců. Jsou pod pravomocí nejvyšších státních úředníků, ministra vnitra, nebo spravedlnosti. Děje se tak pod dohledem stejných státních zástupců, kteří vyšetřovali kauzu Tluchoř. Máme nejvyššího státního zástupce, který mlčí, a jednání svých podřízených je mu lhostejné. Každý úředník si přivlastňuje pravomoci, o kterých se domnívá, že mu náleží.
Soudcům jsou lhostejné odstavce Ústavy a Listiny práv. Soudci Nejvyššího soudu s klidem vydají rozhodnutí, ve kterém si přisoudí peníze ze státního rozpočtu. Podle Ústavy má každý soudce zakázáno rozhodovat podjatě.
Zákonodárci nám do Sbírky zákonů vložili literární dílo s třemi tisíci paragrafy. A občane pamatuj si, že neznalost zákona neomlouvá!
Soudci Zákon nerespektují. Rozhodují podle ustanovení, která jsou uvedena ve Sbírce zákonů. To je matení pojmů, protože Sbírka zákonů je sbírkou zákonných nařízení. Soudci ji musí aplikovat v širších souvislostech. Do Zákona nepochybně náleží poznání, které lidstvo učinilo. Zvláštní důraz je třeba dát na zákony matematiky, které klasifikují pravdivost výroku (domněnky) a poznatky z lékařských věd.
Státní úředníci musí respektovat hierarchii zákonných nařízení. Nesmí činit kroky, které má učinit pouze jejich nadřízený. Není možné, aby se ministr spravedlnosti omlouval za pochybení soudu, které bylo způsobené špatnou funkcí státních zástupců. Nejvyšší státní zástupce měl být dávno odvolán.
Pouze zákonodárný sbor, může dát naši současnou cochcárnu do pořádku. V první řadě je třeba přikázat soudcům respektovat Zákon. Soudní elévové nemohou vynášet žádná rozhodnutí. Přísedící soudci z řad nedostatečně vzdělaných občanů nepatří na soudní stolici. Soudce může rozhodnout daný případ pouze jednou. Žádný soudce nesmí zasahovat do rozhodování jiného soudce. Axiom dvoustupňového soudnictví nesmí být porušován. Zákonodárný sbor je bohužel pod tlakem jak soudců, tak advokátů. Těmto skupinám současný stav nadmíru vyhovuje. Občan může pouze zpívat: "Za co, pane Bože, za co...".
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV