V roce 1948 se u nás moci uchopili komunisté, kteří upravili znění zákonů. K soudcům přiřadili "soudce z ulice" a vytvořili si termín "závazný právní názor", kterým se řídí i současná justice. Vysoké školy jsou řízené "odborníky", kteří se usadili v čele politických stran. Volby do Parlamentu neslouží k vybrání nejlepšího kandidáta na premiéra, ale k upevnění moci současné politické garnitury. Ústavní soud není soudem, ale "nálezcem" nespravedlných rozhodnutí nižších soudů. Předseda Rychetský se tváří, že neví co je spravedlivé rozhodnutí soudu.

Justice musí rozhodovsat nejenom spravedlivě, ale také úsporně. Náklady na soudní aparát musí být minimální a rozhodnutí soudu musí být spravedlivé. Dvoustupňové soudnictví je ekonomicky nejvýhodnější. Soud prvního stupně je kontrolován soudem druhého stupně. Jen dva subjekty mohou být účastníkem sporu (žalobce a žalovaný). Totalita umožnila soudcům přizvat další subjekt a neakceptovat pravidlo vyloučení třetího..

Moc soudní musí být v právním státě mocí nejvyšší. Prezident a členové Parlamentu mohou být stíhaní až po uplynutí svého mandátu.

Státní zástupci jsou státní úředníci, kteří nesmí vystupovat jako soudci. Spory mezi státními zástupci řeší moc výkonná (premiér, ministři).