Karel Januška: Tajná policie v demokratickém státě

12.07.2019 17:58

Ústavní soud již několikrát přiznal, že řešení sporu bylo chybně rozsouzené a pozastavil výkon rozhodnutí občanského soudu.

Karel Januška: Tajná policie v demokratickém státě
Foto: FB Karel Januška
Popisek: Karel Januška

Každý demokratický stát je založený na třech pilířích. Jsou to moci:

I. Výkonná: Policie, armáda, státní úředníci, místní úředníci vykonávající správu obecního majetku. Zvláštní postavení v moci výkonné má prezident.

II. Zákonodárná: Poslanci a senátoři zvolení ve svobodných volbách.

III. Soudní: Jsou to všichni soudci, jmenovaní prezidentem.

Policie v každém státě má nejméně dvě složky, na sobě nezávislé. Veřejná policie, která má právo a povinnost dohlížet nad příkazy, které zákonodárce stanovil. Podle instituce, které policie podléhá, se řídí její pravomoc. Místní veřejná police kontroluje a trestá za jednoduché přestupky.

Tajná policie nemá žádnou pravomoc. Její činnost je svým způsobem nezákonná. Dohlíží nad činností nejen občanů, ale také nad osobami, které jsou mimo pravomoc vymezenou Ústavou. Jsou to zejména zákonodárci, soudci, prezident a všichni občané, kteří by mohli ohrozit chod demokratického státu.

Výsledky své práce předává tajná policie na vědomí veřejné policii. Státní zástupce musí posoudit, zda důkazní materiál shromážděný tajnou policií je dostatečný k tomu, aby mohl být požádán soud k zahájení trestního řízení.

Jestliže soudce uzná důkazní materiál za dostatečný, vydá (veřejně) rozhodnutí o zahájení trestního řízení. Triviální případy může soudce rozhodnout okamžitě. Přijetím trestního oznámení se soudce stává zákonným soudcem sporného případu (kauzy). Když soudce neuzná důkazy předložené státním zástupcem za dostatečné, veřejnost nesmí být informována o tom, že tajná policie někoho vyšetřovala.

Každý člen policie musí být striktně zodpovědný svému nadřízenému. Členové veřejné i tajné policie musí být podřízeni ministru vnitra. Nikdy nesmí být součástí ministerstva spravedlnosti, jak je tomu dnes. Důsledkem zařazení veřejné policie do gesce ministra spravedlnosti jsou rozsudky soudu, které nyní vydává Ústavní soud.

Jestliže Ústavní soud vydal jeden rozsudek, který zrušil rozhodnutí obecného soudu, pak je to nesporný důkaz toho, že stát není demokratickým státem. Pravda není nejvyšší hodnotou, a občané nejsou pod ochranou moci soudní. Zákonodárci si přivlastnili pravomoc posuzovat trestnost občanů.

Prvním krokem k tomu, aby republika byla právním státem, je učinit celou policii součástí moci výkonné. Jak veřejnou, tak tajnou. Musí podléhat ministru vnitra, nikoliv ministru spravedlnosti.

Na vědomí zasláno: prezidentovi, vládě, zákonodárcům, soudcům, občanům.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

15:49 Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

Denní glosa Ladislava Jakla