Karel Januška: Volme s rozumem

03.05.2021 11:18 | Komentář

Každý prosperující stát obvykle má soudy a soudce, kteří řeší problémy jeho obyvatel. Vztah mezi panovníkem a soudci určuje stupeň demokracie státu.

Karel Januška: Volme s rozumem
Foto: FB Karel Januška
Popisek: Karel Januška

Páni zákonodárci

Když vezmu kilogram zlata a ponořím ho do vhodné nádoby s vodou, hladina se ustálí v nějaké výšce. Když vezmu kilogram stříbra a učiním s ním totéž, bude hladina vody stejá, jako v prvním případě?

Anketa

Považujete činnost konspiratori.sk, nebo spolku NELEŽ za korektní?

3%
96%
1%
hlasovalo: 2913 lidí

Zlato bylo a stále je hodnotné platidlo. Když zlatník okrádal císaře, mohl přijít o hlavu. Archimédes definoval podmínky, jak určovat ryzost zlata. I po dvou tisíciletí někteří vládci a zákonodárci nepochopili, že je třeba zákony přírodních věd dodržovat. Horší je, že ani vysoké školy právnického směru nedovedou studentům vysvětlit princip tohoto zákona.

V každém státě je soud služba za úplatu. Ve sporu mohou být pouze dva účastníci sporu: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soud nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V jednostupňovém demokratickém systému může soud konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.

Naše Ústava předpokládá dvoustupňové sodnictví. Každé rozhodnutí soudu prvého stupně může zkontrolovat soud druhého stupně.

Odvolání proti rozsudku prvního stupně má tento logický význam: "Beru na vědomí rozsudek soudu prvního sdtupně. S tímto rozhodnutím nesouhlasím, a přeji si, aby spor rozhodl soud druhého stupně". Podání odvolání pozastavuje výkon rozhodnutí soudu prvého stupně.

Soud druhého stupně pracuje identicky, jako soud prvého stupně. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně lze podat stížnost k Ústavnímu soudu. Ústavní soud může mít libovolný počet členů. Ústavní soud rozhoduje, zda došlo k porušení zákona. V demokratických státech musí ÚS při nalezení porušení zákona odstranit ze zákona a zákonných předpisů všechno, co vedlo k nespravedlivému výroku soudu. Jestliže ÚS rozhodoval porotou, pak jednomyslné rozhodnutí definuje pravdivost tvrzení žaloby. Není-li rozhodnutí ÚS jednomyslné, potom stát není demokratický, ale je to jakýsi paskvil, který nemá s právním státem nic společného. Tak bohužel pracuje náš ÚS.

Státní zástupci zastupují stát před soudem. Spory mezi dvěma státními zástupci nepatří před obecný soud. To je vniřní záležistost řízení státu.

Jestliže přednášející právnických fakult nerozumí Archimedovu zákonu, pak jenom ztěží můžeme mít demokratický stát. Nejenom Václav Moravec a předseda ODS by měl zapřemýšlet. Politické subjekty, které budou bojovat o místo v budoucí vládě, měly by se vyjádřit k následujícím předpisům.

Priority, podle kterých musí každý soud rozhodovat:

1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),

4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.

V demokratickém právním státě je moc soudní mocí nejvyšší. Moci soudní podléhají všichni občané, včetně nezletikých dětí.

Když poprvé Ústavní soud "nalezl" nespravedlivé rozhodnutí nižšího soudu, bylo jeho povinností odstranit z právních norem a postupů vše, co nespravedlnost způsobilo. Měl vrátit vyřešit spor soudu, který nespravedlivý verdikt vynesl.

Vystoupení Václava Moravce v ČT bylo a je ukázkou toho, jak nemá veřejnoprávní televize fungovat. Zpochybnil platnost Archimedova zákona.

V republice nerozhodují soudci, ale advokátní kanceláře, řízené kolem advokátů Sokola, Marvanové a nebožtíka Kellnera. Za mocné podpory všech "občanů s právnickým vzěláním".

Je ostudou právnických fakult, že soudní spory trvají léta a nad "pravomocným" rozhodnutím zůstává rozum stát. Členové zákonodárného sboru se úspěšně zabydlují v teplých poslaneckých a senátorských křeslech. Ministryně spravedlnosti v ČT prohlásila, že také vlastní podíly v akciových společnostech, jako všichni.

Ve Sněmovně musí mít všichni poslanci rovná práva. Prezidenti Klaus a Zeman se po sametové revoluci zmocnili hlasů ostatních stran a zvýhodnili moc ODS a ČSSD ve Sněmovně. Volební kvora poškodila nejen ostatní politické strany, ale také všechny občany.

Cílem voleb je vybrat nejvhodnějšího premiéra. Ale také přísně kontrolovat jeho činnost. Pokud Sněmovna zvolí premiérem uchazeče ze svých řad, tak adept musí do Sněmovny jmenovat svého zástupce. Premiér ani ministr nesmí být současně poslancem. To je přímý střet zájmů moci zákonodárné a výkonné.

Sněmovna se může rozdělit na kluby, ale z členství v těchto klubech nesmí plynout žádné výhody. Porcování medvěda bylo jen malou částí prebend, které si poslanci ve svém jednacím řádu stanovili.

Jednací řád sněmovny nemusí být písemný, ale musí respektovat, že každý poslanec zastupuje stejnou část občanů - voličů. I poslanec Volný má nesporné právo předstoupit před své kolegy a přednést svůj názor. Policie nebo její pomocníci nesmí vstoupit do budovy Poslanecké sněmovny. Sněmovna musí být otevřenou diskuzní skupinou, která má možnost kdykoliv odvolat premiéra.

Předseda Sněmovny by mohl mít vyšší plat, ale ostatní poslanci mají mít plat stejný. Konkrétní náklady poslance (ubytování, cestovné, právní porady, ..) musí být hrazené ze společných nákladů Sněmovny.

Volby jsou nástrojem k tomu, aby byl zvolený nejlepší premiér. Aby volby byly levné, je třeba použít výpočetní techniky.

Digitální registry občanů již existují. Zjistit vůli občana komu chce svěřit funkci premiéra není složité. Ve volební místnosti se identita snadno zjistí. Za plentou si občan může ověřit jméno kandidáta, nebo politické strany, kterému svěří svůj hlas. Totéž může učinit v zahraničí. Totéž může učinit přímo ze svého bytu, jak to dokládá současné "Sčítání lidu". Náklady na volby se podstatně sníží. Výsledky mohou být oznámené téměř okamžitě. Podle výsledků voleb současná Poslanecká sněmovna určí, zda jsou výsledky voleb takové, které umožní zvolit premiéra. Volíme nového premiéra, proto jakákoliv kvóra jsou nesmyslná. Kandidáti se přihlašují pouze před začátkem voleb. Každé volební kolo může snížit počet kandidátů na polovinu. Doba mezi jednotlivými koly by měla být dostatečná k tomu, aby se vypadnuvší kandidáti mohli vyjádřit ve prospěch zbývajících.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Oldřich Rambousek: Chystáte se na volby? Doufáte ve změny? Nedoufejte!

21:37 Oldřich Rambousek: Chystáte se na volby? Doufáte ve změny? Nedoufejte!

Máme poměrně širokou paletu politických stran či hnutí, které si můžete při demokratických volbách v…