Soudkyně jedná nezávisle. Její nestrannost ohrožuje vyšší soud (odvolací). Odvolací soud se domnívá, že může nařizovat nižšímu soudu, aby rozhodl podle jeho „závazného právního názoru“.
Takový výklad je v zásadním rozporu s literou Ústavy, která v článku 82. jasně nařizuje: „Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.“

Pan ministr spravedlnosti Pelikán si buď Ústavu vůbec nepřečetl, nebo jedná na pokyn jiného subjektu. Soudní procesy si zachovaly manýry z minulosti. Rozhodování soudů se řídilo a pořád řídí podle soudního pořádku (Osř). Úpravy této právní normy jsou asi desetkrát delší než původní znění.

Ústava předpokládá, že soudnictví je dvoustupňové. To značí, že každý spor má nárok na rozhodnutí dvou soudů (soudců). Tuto skutečnost soudy porušují. Zavedení termínu „závazný právní názor“ způsobil, že se ze soudních sporů stává divadelní komedie připomínající hru ping-pong. Patnáctileté spory nejsou divné zákonodárcům ani samotným soudcům.

Nevím, kdo a kdy termín „Závazný právní názor“ do našich zákonů zavedl. Ale na právnických fakultách se předkládají dizertační práce s tímto tématem. Je zřejmé, že „osoby s právnickým vzděláním“ si tento termín do právních norem vložily, aby mohly nezávislé soudní výroky měnit.