Úderníci politické práce, kteří dnem i nocí tvrdě dřeli a dřou na vybudování přesně takového systému, který generuje podobné Ráthy jak na běžícím pásu, se najednou mohou zalknout při jeho odsouzení a jen samotné vyslovení jeho jména jako by jim přivádělo zažívací potíže.
Mezi řádky jejich prohlášení však zcela jasně rezonuje pravá podstata jejich “údivu”. Jak je možné, že ten chytrý chlapec, šikovný politik, nedotknutelný vládce kraje a poslaneckou imunitou chráněný nadčlověk najednou místo počítání bankovek z krabic a sklípků počítá mříže ve vězeňské cele? Změnilo se něco v jejich báječném byrokratickém eurosocialistickém dotačním světě? Jak to, že najednou policie nepomáhá a nechrání všemocnou vrchnost a zachází s jedním z vyvolených jako s obyčejnou poplatnickou lůzou? Kdo bude další?
Vždyť prozatím všechno šlo jak po drátku. Z produktivního obyvatelstva se pomocí mocenských pák udělalo stádo daňových nevolníků. Díky šikovně zakamuflované nepřehledné džungli zákonů si “obyčejný” člověk ani neuvědomuje, že je erárem okraden o 70 až 80 % svých příjmů. Samozřejmě pod přísných dozorem finančních drábů a pod hrozbou kriminálu se sazbami jako za vraždu, pokud se mu nedaří všechny ty daně, poplatky, odvody i zákonná pojištění zaplatit včas a hlavně v plné výši, či pokud se nesprávně zorientuje ve spleti stále přibývajících úprav, novel a sazeb ve svém účetnictví.
Takto finančně zmasakrované populaci se poté předhodí vějička sociálního státu, který se o okradené chudáky prý postará. Mantra drtivé většiny současné politické reprezentace má však jen jediný skutečný účel. Pořádně naplnit státní kasu, neboť čím více peněz se objeví na příjmové straně rozpočtu, tím více je tu možností pro hlavní práci naší oligarchie, kterou je přerozdělování této nakradené hromady. Proto se státní rozpočet za několik posledních let zdvojnásobil a za stejné služby státu tak platíme o 100% více. Je to jen chamtivost, nenažranost mlaskajících prasat u koryt či už na kulku za úsvitu pro zradu na vlastním národě?
U konkrétního případu Davida Rátha se jedná o rekonstrukci zámečku, cinknutou na jeho povel vyměněným projektantem o 50 miliónů. Korupční nadhodnota cca 31%. Z toho pro hejtmana a jeho partu 24 míčků a zbytek zřejmě na “vícepráce” najatých, a opět s Ráthovou pomocí vybraných, firem. Pokud tato čísla budeme brát jako průměrný standard při čerpání dotací a “tvorbě” státních zakázek, vychází nám ročně 200 miliard korun putujících v krabicích od vína do maskovaných skrýši pod podlahou. Mám však za to, že i toto číslo je při “šikovnosti” našich úředníků a zákonodárných zátupců ještě podhodnocené.
Jaké ponaučení bychom si tedy měli z kauzy multifunkcionáře, politického šíbra a idolu sociálně cítících žen odnést? Mor dnešní doby se nazývá daňové okrádání obyvatelstva a následné přerozdělování formou dotací, subvencí a pokus o “stvoření” prosperity pomocí státních zakázek. Výsledkem této socialistické rovnice je všeobecná bída obyvatelstva na úkor zkorumpovaných zlodějů na mocenských postech. Řečeno s Járou da Cimrmanem : “Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale ...” reálná fakta jsou jasná.
Je tedy dobře, že jeden ze “šikovných a chytrých politiků” sedí za katrem. Doufejme, že není poslední. Mějme však na mysli jak se prozatím podobné případy řešily a sledujme bedlivě tento precedens. Věřme, že neskončí pokutou ve výši 10% úplatku a “bububu” podmínkou pro obviněného jako v kauze senátora ODS Alexandra Nováka. Zkusme věřit, že ledy se opravdu hnuly a díky dobré práci policistů, státní zástupkyně i soudců bude spravedlnosti učiněno za dost. Snad se neobjeví “náhodné” procesní chyby, záhadní svědci a nějak opomenuté láhve vína z Ráthovy krabice.
Mnoho našich spoluobčanů totiž, dle reakcí v různých diskusích, stále věří, že víno v 7 miliónů proměnil zřejmě Íčko Langer, náčelník Lessy a jejich prodloužená ruka Kubice. Snad i tomu, že pod podlahou domu zapomněli nějaké drobné stavbaři. Prý tak pravicová mafie likviduje křišťálově čisté sociálně demokratické politiky, kteří poctivě pracují na budování šťastných zítřků. Jak je možné tyto idealistické představy vyvrátit?
Jedině tak, že cesta započatá prvním historickým zatčením opravdu výrazného politika bude pokračovat. Jasné indicie se přemění ve spravedlivý soud a relevantní trest, který nebude výsměchem závažnosti činu. A jeho “přátelé” na různých stupních mocenských pašalíků všech politických barev dostanou alespoň trochu strach, který je jim, pravda, čitelný z tváří již dnes. Raději to tedy ani mnoho nekomentují. Jak partajní kolegové, tak komunisti tak ani koalice. Neboť neví. Neví, kdo, kde a jak ještě “zpíval”. Najednou neví, koho může mít Policie ČR ještě rozpracovaného. Nemají to pod kontrolou. Nejistota je jistě děsivá. A to je dobře.
Panika v jejich stádu se může pomalu stupňovat a tím pádem se možná dočkáme i dalších “nečekaných” trestních kauz z vysoké politiky. Pak snad konečně dojde i voličům, že by měli volit tak, aby se prostor pro tyto zlodějiny omezil. Strany, které chtějí opravdu snížit výdaje státního rozpočtu (jak vidno, ani by nebyl problém o nějakých 300 miliard), stavy úředníků (opět možná i o více jak polovinu), množství na státu parazitujícíh spolků a zlikvidovat totálně politiku dotací, eurofondů, pobídek a dalších bolševických nesmyslů.
Pak by případ Davida Rátha konečně splnil svůj účel a v Hostivicích by mu mohli někdy v roce 2022 při příležitosti jeho návratu z kriminálu odhalit na podlaze jeho bývalého, finančním úřadem pro krácení daně zkonfiskovaného, domu malou pamětní desku s textem: “David Ráth se zasloužil o hnědou barvu trenýrek korupčních zlodějů!”
Jak to však bude doopravdy? A co na to Jan Tleskač?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
