Úderníci politické práce, kteří dnem i nocí tvrdě dřeli a dřou na vybudování přesně takového systému, který generuje podobné Ráthy jak na běžícím pásu, se najednou mohou zalknout při jeho odsouzení a jen samotné vyslovení jeho jména jako by jim přivádělo zažívací potíže.   

Mezi řádky jejich prohlášení však zcela jasně rezonuje pravá podstata jejich “údivu”. Jak je možné, že ten chytrý chlapec, šikovný politik, nedotknutelný vládce kraje a poslaneckou imunitou chráněný nadčlověk najednou místo počítání bankovek z krabic a sklípků počítá mříže ve vězeňské cele? Změnilo se něco v jejich báječném byrokratickém eurosocialistickém dotačním světě? Jak to, že najednou policie nepomáhá a nechrání všemocnou vrchnost a zachází s jedním z vyvolených jako s obyčejnou poplatnickou lůzou? Kdo bude další?

Vždyť prozatím všechno šlo jak po drátku. Z produktivního obyvatelstva se pomocí mocenských pák udělalo stádo daňových nevolníků. Díky šikovně zakamuflované nepřehledné džungli zákonů si “obyčejný” člověk ani neuvědomuje, že je erárem okraden o 70 až 80 % svých příjmů. Samozřejmě pod přísných dozorem finančních drábů a pod hrozbou kriminálu se sazbami jako za vraždu, pokud se mu nedaří všechny ty daně, poplatky, odvody i zákonná pojištění zaplatit včas a hlavně v plné výši, či pokud se nesprávně zorientuje ve spleti stále přibývajících úprav, novel a sazeb ve svém účetnictví.

Takto finančně zmasakrované populaci se poté předhodí vějička sociálního státu, který se o okradené chudáky prý postará. Mantra drtivé většiny současné politické reprezentace má však jen jediný skutečný účel. Pořádně naplnit státní kasu, neboť čím více peněz se objeví na příjmové straně rozpočtu, tím více je tu možností pro hlavní práci naší oligarchie, kterou je přerozdělování této nakradené hromady. Proto se státní rozpočet za několik posledních let zdvojnásobil a za stejné služby státu tak platíme o 100% více. Je to jen chamtivost, nenažranost mlaskajících prasat u koryt či už na kulku za úsvitu pro zradu na vlastním národě?