Pro moderního konzervativce je však v textu příliš mnoho věcí, které podpořit nelze. Nejprve je nutné zmínit, že konzervativci chtějí demokracii – ne však liberální, ani sociální. Dobře vědí, že demokracie stojí na třech pilířích: politickém, ekonomic

kém a morálně- kulturním. První dva musí být liberální a strukturálně oddělené, třetí musí být konzervativní. Z toho plyne, že občanské ctnosti musí být stále pod tlakem svého svědomí, aby každý občan vnitřně cítil dobro a zlo. Rozhodnutí pro dobro může ale vydat plody pouze tehdy, je-li to rozhodnutí dobrovolné, tedy svobodné. K tomu mohou media výrazně přispět – nemohou ale nahradit rodinu.

Kromě toho je na místě zdůraznit, že konzervativci považují boj idejí, tedy především dělení na pravici a levici, za smysluplný, neboť vyjadřuje rozdíl v pojetí občanské svobody. Navíc téměř pravidelné střídání pravice a levice u vlády je ideálním prostředkem pro rozumný politický i ekonomický rozvoj, kdy se nehledí tolik na malou délku vládního volebního mandátu. Nahradit tento politický střet idejí bojem o jednotlivá populistická řešení, čili bojem o moc, jak prezentuje v současné době hnutí ANO, je opravdovým ohrožením demokracie.