Jana Nečasová-Nagyová si společně s bývalými řediteli Vojenského zpravodajství vyslechla u prvoinstančního soudu osvobozující rozsudek v kauze zneužití této zpravodajské služby. Ponechme stranou, že formou, jakou byl tento rozsudek zdůvodněn, paní soudkyně Králová mimoděk potvrdila správnost rozhodnutí NFPK zaměřit se na problémy v české justici a vazby jednotlivých soudců, paní Královou nevyjímaje, do prostředí politického a ekonomického.

Velké kouzlo se však skrývá ve výpovědích klíčových svědků. Že se oba bývalí ředitelé Vojenského zpravodajství a jejich podřízený Pohůnek hájili jak mohli, aby si zachránili kůži, a to i za cenu nesmyslných tvrzení, je lidsky pochopitelné. Ostatně mají na to právo, i když by člověk od vojáků, kteří absolvovali nelehké mise v zahraničí, očekával jiný přístup k vlastním pochybením. Ale asi již zapomněli jaké to je, nést odpovědnost za vlastní chybná rozhodnutí.