Jeden si tam dokonce udělal z papundeklu jakýsi domeček a žil tam oblepen vlaječkami a transparenty ve dne v noci. Když se sejde těch demonstrantů deset, chodí většinou do kola a čekají, kdy přijede nějaký televizní štáb. O co jim jde, není vlastně důležité. Vyjadřují nějaký názor, většinou vůči vládě kritický.
Větší demonstraci jsem zažil vloni v prosinci v New Yorku. Toho večera jsme se vraceli z muzikálu. Celá 42. ulice, Broadway a Times Square byly ozářeny předvánoční směsicí barevných kinetických reklam všech velikostí a podob.
Najednou vidíme policejní vozy s barevnými majáčky a policisty ve žlutých reflexních vestách. Slyšeli jsme halas a kolem přešlo asi sto mladých černochů a černošek s několika papírovými transparenty. Policisté měli v rukou oranžově svítící trubice a tvořili kolem demonstrantů ochranný kordon.
Průvod jsme došli kousek dál na jednom náměstí s kluzištěm a vánočním trhem. Demonstranti stáli na chodníku. Už jich bylo víc, asi 3 stovky. Jeden měl megafon, stál na bedně a vykřikoval. Ostatní na jeho pokyn vždy asi půl minuty křičeli a pak zase pět minut jen zírali. Lidé kolem bruslili a pili svařené víno.
Později jsem se z televize dozvěděl, že to byla demonstrace proti bílým rasistickým policistům. Taky ukazovali jak si ve stanici metra asi v 7 večer, v době nejvyšší špičky, lehlo na zem asi 10 (deset!) odvážných demonstrantů a vykřikovali: Nemohu dýchat! Pak se zvedli a šli se nadýchat na vzduch.
Nebyla to kritika špatného vzduchu v newyorském metru (což by si kritiku zasloužilo), ale odkaz na nedávnou smrt jednoho černošského dealera drog. Byl obézní, vážil nejméně 130 kg, měl slabé srdce a bránil se policistům, kteří jej chtěli zatknout. Zalehli ho, použili nějaké chvaty a otec šesti dětí zatýkání nepřežil.
Policie tvrdí, že zemřel vinou svého špatného zdravotního stavu. Vdova plakala na všech TV stanicích a hořekovala, kdo bude živit její děti, jako by je ten dealer živil pořádně!
V ranních novinách jsem viděl emotivní záběry pořízené vždy jen z úrovně kameramana, tedy nikoliv z nadhledu. To bychom viděli, zda je ulice plná lidí.
V českých médiích se psalo o tisících demonstrantů v NYC a v dalších městech! Jestliže se demonstrovalo v 10 městech (přesné číslo raději nikdo neuvedl) vždy po 1000 lidech, což sehnat v Americe není problém, tak jsou to skutečně tisíce. Tedy deset tisíc lidí! To je v Americe směšně malé, zanedbatelné číslo.
Nikdo se ale neptá, kolika trestných činů se dopouštějí policisté v Rusku, v Německu, ve Francii a taky v České republice. Jen se napíše, že v Americe střílí nevinné černé chudáky rasistická – tedy bílá (?) policie. Přitom je v USA tolik černých policistů a policistek!
Vzpomínám si, jak jeden český symfonický orchestr přiletěl koncertovat do New Yorku. Autobus neodvezl muzikanty až těsně ke koncertnímu sálu a tak museli jít kousek pěšky. Sto mužů ve fracích tedy ukázněně pochodovalo. Kolemjdoucí se zastavovali a někteří se ptali: proti čemu demonstrujete? Asi se chtěli přidat.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
