Karel Šimek: V zemích se základnami jsou místní občany druhého řádu. Jsme dobyté území?

28.03.2015 7:33 | Zprávy

Karel Šimek si v aktuálních souvislostech „boje proti koloně“ všímá vlny odporu proti aroganci vojenské mašinerie na ostrově, který japonská vláda obětovala americkým strategickým zájmům.

Karel Šimek: V zemích se základnami jsou místní občany druhého řádu. Jsme dobyté území?
Foto: thinkstockphotos.com
Popisek: Vojenská vozidla, ilustrační foto

Čeští „amihujeři“ se právě lísají ke svému panu učiteli se, „švestičkami z naší zahrádky“. Volají po tom, aby americká vojska v naší zemi zůstala ne na čtyři dny, ale natrvalo. Není to tak nereálné, jak by se mohlo zdát. NATO má naši zemi v hledáčku, i když by americkou základnu raději vidělo ještě dál na východ. Masívní kampaň v hlavních médiích, která má rozbít odpor významné části naší veřejnosti ke krátké zkoušce na „dočasný pobyt“, jehož budeme v příštích dnech svědky, dává jasnou odpověď: Pokud se u nás Američanům „strategicky“ zalíbí, bude zle. Jedna základna navíc – co nejblíže ruským hranicím – je pro ně maličkost.

Jak důležité je, aby v této chvíli neměli „amihujeři“ navrch, ukazuje zkušenost ze zemí, kde americké základny již dávno mají. Bouře odporu „nehujerské“ veřejnosti, které v poslední době provázejí jednu z nejznámějších základen na Okinawě, může být proto pro nás inspirativní. Je totiž pravděpodobné, že i naši zemi pokládají Američané za dobyté území.

Poražení a ponížení

Od konce 2. světové války, kterou spolu s Hitlerem prohráli, jsou zcela pochopitelně japonští císaři a premiéři vazaly amerických prezidentů. Velmi podobně je na tom ostatně německá vláda, protože každý nový kancléř musí být odsouhlasen ve Washingtonu. Jen se o tom nemluví a předstírá se, že obě země jsou dnes dobrovolně věrnými spojenci svých někdejších nepřátel na život a na smrt a veřejnost že je přímo zamilována do amerických okupačních vojsk na svém území.

Okinawané vyslali světu jasný signál o tom, že lze v boji proti americkým molochům uspět: Důsledností, trpělivostí, nevzdáváním se.

Podobně na tom byla sovětská okupační zóna (takzvaná Německá demokratická republika, z níž pochází i Angela Merkelová), než ji Michail Gorbačov při budování své popularity na Západě za hubičku věnoval západní zóně okupované Američany. Za slib, že se skrze NATO nebudou přibližovat k ruským hranicím, a nebudou tak fakticky budovat své základny v bezprostřední blízkosti někdejšího Sovětského svazu. Jak to dopadlo všichni víme. Rusko je obklíčeno na severu (Pobaltí patří NATO), na Západě (Polsko) a nyní v přímém přenosu sledujeme přípravy na vybudování základny na jihu (Ukrajina). Ne všude však zní hujerské jásání.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: protiproud.cz

MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

Kdo přesně si podle vás nepřeje mír?

Tvrdíte, že si ho nepřeje dost lidí. Podle mě jediný, kdo ho nechce je Putin. Jeho cíl je ovládnout Ukrajinu a podle mě přes to pro něj nejede vlak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Falešný přízrak Mnichova a kompromisní mír

15:49 Jiří Weigl: Falešný přízrak Mnichova a kompromisní mír

Denní glosa Jiřího Weigla