Dnes se dá sdílet i svačina.

Ne snad že vám někdo na ulici vytrhne z ruky nakousnutý krajíc.

Naopak, vše se děje korektně, genderově vyváženě. Na pražské Kotlasce, kde kdysi žil a psal Bohumil Hrabal, anebo u kavárny Na půl cesty v centrálním parku Pankrác, vznikly sdílené lednice.

Plebs je prý najde nejčastěji poblíž kaváren (neruší tam movité hosty? – vzpomeňme na Wolkrovu báseň Tvář za sklem), u vysokoškolských kolejí (dobrá škola pro studenty, kteří věří v kariéru) nebo u různých komunitních center. O lednicích u far jsem zatím nečetl. Žíznivé napájeti, hladové sytiti… Že by církve neměli dost tititi?

V Suchdole vládnou radní s básnickými střevy – svoji sdílenou lednici na radnici nazvali Berta.